Vyplácejme znečišťovatele, navrhuje Kerry. Bude to stát biliony dolarů

Zvláštní zmocněnec prezidenta USA pro klima John Kerry navrhuje vyplácet největší producenty emisí mezi zeměmi. Kromě Číny a Ruska.

Vyplácejme znečišťovatele, navrhuje Kerry. Bude to stát biliony dolarů
Zvláštní zmocněnec prezidenta USA pro klima John Kerry | foto Profimedia.cz

Spojené státy americké a Velká Británie se na nedávném klimatickém summitu COP26 v Glasgow dohodly s Německem, Francií a dalšími zeměmi Evropské unie na pomoci Jihoafrické republice s odklonem od fosilních paliv. Africké zemi společně poskytnou 8,5 miliardy dolarů na vyřazení uhelných elektráren z provozu a následnou rekvalifikaci tamních zaměstnanců.

Právě takto si John Kerry, zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Joea Bidena pro klima, představuje motivaci pro největší producenty emisí mezi zeměmi k odklonu od fosilních paliv a přechodu na obnovitelné zdroje energie. Jihoafrický model považuje za „zatraceně dobrou šablonu“. O podobnou dohodu už ostatně podle evropského komisaře pro klima Franse Timmermanse, který tlačí nový evropský Green Deal, vyjádřily zájem Indie či Indonésie.

Aby se podle Kerryho podařilo předejít nejhorším dopadům klimatické krize, bude potřeba změnit ekonomické podmínky velkých států, které podle jeho názoru nevyvíjejí dostatečnou snahu omezit emise skleníkových plynů. Bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta USA má dokonce vypracovaný seznam těchto „hříšníků“. Kromě již zmíněné Jihoafrické republiky, Indie a Indonésie na něj patří ještě Čína, Rusko, Brazílie, Mexiko a Saúdská Arábie.

Kerry je v současné době na cestě po Evropě, kde s místními lídry vyjednává právě o formě podobné pomoci, jaká bude poskytnuta JAR. Zvýšení snahy znečišťovatelů o omezení závislosti na fosilních palivech, případně na odlesňování (např. u Brazílie) by podle něj měly podporovat právě bohaté západní státy.

Potenciální překážkou pro podobné dohody jsou samozřejmě náklady. Sám Kerry připouští, že budou opravdu vysoké. V tomto směru bude potřeba investovat biliony dolarů, přiznává. „Pracujeme na detailech několika různých možností,“ řekl neurčitě webu Politico. „Chceme být velmi konkrétní. Musí to být ekonomicky dosažitelné.“

Podle Kerryho vize by se na nákladech na zmírnění klimatické krize měli kromě bohatých států podílet ještě multilaterální rozvojové banky, filantropové a soukromý sektor. Právě jeho zatím nepříliš konkrétní volání po větším zapojení soukromého sektoru je v posledních týdnech terčem kritiky, podle níž Kerry jen opakuje tradiční floskule a nepřichází s ničím konkrétním.

Po velkých investicích bohatých států volá například Brazílie, která má v ochraně životního prostředí (alespoň oficiálně) velké plány. Do roku 2025 chce snížit produkci emisí o 37 procent (oproti roku 2005), do roku 2030 dokonce o 43 procent. Největší jihoamerická země zároveň slíbila, že znovu zalesní dvanáct procent amazonských pralesů a její energetický mix budou ze 45 procent tvořit obnovitelné zdroje. Podle vládního plánu by Brazílie měla být do roku 2060 uhlíkově neutrální. Podmiňuje to ale právě pomocí ostatních států. Ročně by od nich chtěla deset miliard dolarů.

S podobnou dohodou ale podle očekávání nemohou počítat Čína a Rusko, které Spojené státy vnímají především jako rivaly. Kerry od Číny, největšího světového producenta emisí CO₂, chce, aby financovala sektory obnovitelných zdrojů jiných států, k žádné dohodě o pomoci menším zemím ji ale nepřizval.