Na dně a mimo hru

Nikdo tě nemá rád, když jsi na dně a mimo hru, zpíval před nějakými čtyřiceti lety John Lennon. Na dně (down) a mimo hru (out) pro něho byly tehdy zaměnitelné termíny, které se pouze navzájem podporovaly. Od poloviny sedmdesátých let urazil svět dlouhou cestu: rozdílem mezi „down“ a „out“ se v prvních dvou listopadových týdnech zabývali špičkoví státníci celého světa. Přišli na to, že rozdíl mezi oběma slovy opravdu existuje a pro svět politiky řešení klimatických problémů může být klíčový. Zároveň však trochu bezděčně potvrdili, že ve světě reálném je ten rozdíl takřka bezvýznamný.

Řeč je o formulaci závěrečného prohlášení účastníků klimatického summitu COP26 ve skotském Glasgowě (COP26 je zkratka pro „šestadvacátou konferenci stran“, tedy zhruba zemí, které se hlásí ke klimatické politice OSN). Jak už bylo od té doby mnohokrát popsáno, obsahovala frázi, jež mluvila o nečistém pálení uhlí. (Nečisté v tomto smyslu znamená pálení uhlí bez zachytávání a uskladňování vznikajících škodlivých uhlíkových zplodin.) Verze původně připravovaná obsahovala obrat „phase out“, tedy úplné, ačkoli postupné vymýcení takového spalování. Na poslední chvíli se však dostal do finálního znění obrat „phase down“, což znamená pouze postupné omezování téhož zlořečeného procesu. (Kdyby se dokument připravoval v češtině, šlo by spor dokonce točit na jediném písmenu: dokonavé „utlumení“ by stálo proti nedokonavému „tlumení“.)

Konečná podoba dohody pak rozdělila účastníky summitu i část světové veřejnosti na dva nesmiřitelné tábory, jak už u dnešních politických sporů bývá zvykem. Jedni, neoficiálně vedení středoškolskou autistkou Gretou Thunbergovou, jej považují za totální prohru, která zajistí, že lidstvo do 28 let zhyne na strašně špatné počasí. Druhá skupina, v čele s vyspělými západními zeměmi, ve výsledné formulaci naopak vidí první krok na cestě k čistším a klimaticky udržitelným zítřkům.