Hnojiva jsou novým plynem, varují experti. Rusové zdvojnásobili vývoz močoviny do EU – po invazi na Ukrajinu.
Hnojiva jsou novým plynem, varují experti. Rusové zdvojnásobili vývoz močoviny do EU – po invazi na Ukrajinu.
Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.
Longevity? To zatím v Česku téma není. „Široká veřejnost podle mě dnes ještě neví, že může změnou životního stylu, zejména pohybem, o několik let prodloužit svůj život ve zdraví,“ tvrdí Vojtěch Hlavenka, spoluzakladatel startupu Elonga.
Demokratická republika Kongo (DRK) vznáší vážná obvinění proti technologickému gigantu Apple. Vláda země tvrdí, že společnost používá ve svých produktech, včetně iPhonů, nelegálně těžené nerosty z válkou zpustošeného východu země. Toto nařčení zpochybňuje tvrzení Applu o pečlivém ověřování původu materiálů ve svých zařízeních a vyvolává ostrou debatu o etice a transparentnosti v dodavatelském řetězci elektroniky.
Demokratická republika Kongo (DRK) vznáší vážná obvinění proti technologickému gigantu Apple. Vláda země tvrdí, že společnost používá ve svých produktech, včetně iPhonů, nelegálně těžené nerosty z válkou zpustošeného východu země. Toto nařčení zpochybňuje tvrzení Applu o pečlivém ověřování původu materiálů ve svých zařízeních a vyvolává ostrou debatu o etice a transparentnosti v dodavatelském řetězci elektroniky.
Východní blok byl vždycky velmi dobrý ve vývoji očkování, říká k pochybnostem o ruské vakcíně Sputnik V imunolog a šéf biotechnologické společnosti Sotio Radek Špíšek
Výhoda vývoje očkovacích látek je, že nemusíte čekat na nějaký vzdálený bod, který ukáže, jestli fungují, jestli pacient žije, nebo ne, jako například u rakoviny. Tady se relativně rychle ví, jestli vakcína vyvolá produkci protilátek – to se ukáže během několika měsíců –, a také se v případě probíhající pandemie brzy ví, jestli vakcína snižuje frekvenci nakažení lidí, vysvětluje Špíšek.
Moc ne, ale už na podzim publikovali Rusové výsledky vakcíny, které vypadaly moc dobře. Tento týden vyšel v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů Lancet článek, který ukazuje výsledky schopnosti Sputniku chránit proti infekci koronavirem, která je přes 90 procent, což je srovnatelné třeba s vakcínou Pfizer. Navíc kromě vyvolání produkce protilátek vede podání Sputniku i k aktivaci takzvané buněčné imunity, která je velmi důležitá v obraně proti virům.
Ze začátku měli potíže s výrobou. Teď deklarují, že už je vyřešili a umí ji vyrábět v dostatečném množství. Vakcínu ale musí schválit Evropská léková agentura a teprve pak mohou jednotlivé státy vakcínu podávat. A pokud vím, teď teprve tato agentura začne Sputnik posuzovat.
To pokud vím podle evropské legislativy nejde, ale Maďaři se toho teď snaží nějakým způsobem dosáhnout.
Historicky země východního bloku byly vždycky dobré ve vývoji očkovacích látek, Sovětský svaz nevyjímaje. Není důvod si myslet, že by vakcínu nedokázal vyvinout, a z toho, co je o té ruské vakcíně známé, data o účinnosti vypadají velmi přesvědčivě a její složení je také standardní a vědecky správné.
Nejsem v tom expert, ale selským rozumem je evidentní a bylo to i vidět, že svět měl enormní zájem na vývoji vakcíny, takže jednotlivé státy i Evropská unie vložily obrovské peníze, kterými podpořily výzkum biotechnologických a farmaceutických firem. Výhoda vývoje očkovacích látek je, že nemusíte čekat na nějaký vzdálený bod, který ukáže, jestli funguje, jestli pacient žije, nebo ne, jako například u rakoviny. Tady se relativně rychle ví, jestli vakcína vyvolá produkci protilátek – to se ukáže během několika měsíců –, a také se v případě probíhající pandemie brzy ví, jestli vakcína snižuje frekvenci nakažení lidí. To jsou ty dva hlavní cíle vakcinačních studií, takže to jde relativně rychle.
Některé jsou klasičtější, jako třeba u Sputniku nebo u vakcíny od společnosti AstraZeneca, některé jsou novější, modernější, které nebyly použity, jako ta od BioNTechu a Pfizeru, ale naštěstí se ukázalo, že fungují. Jinak na tom procesu není nic divného. Vakcína na chřipku se také vyvíjí a modifikuje každý rok. U vakcíny je ten proces jiný než třeba u léků na rakovinu. Tam dlouho trvá, než se ukáže, jak a jestli lék funguje. To nelze porovnávat. Změřit protilátky z krve je proti tomu hračka. U této vakcíny navíc bylo vidět, jak se celý svět semkl, aby se to povedlo co nejdřív.
Lidé si totiž myslí, že stačí vakcínu vyvinout, ale ono vyrábět složitější biologické látky zas tak jednoduché není. Prostě trvá nějaký čas, než se výroba dostane do kvantity, která je potřeba pro světovou pandemii, tedy miliard dávek. To teď sledujeme v přímém přenosu. Lidé, kteří to sledují zblízka, tento problém ale předpovídali, některým politiků a veřejnosti to dochází až teď. Na druhou stranu, celý ten proces jde strašně rychle. Říká se, že už v létě bude k dispozici vakcína pro každého, že jí bude nadbytek, což je vlastně neuvěřitelné. Že se během půl roku podaří zásobovat celý svět. Teď je ale velmi nervózní období nedostatku, kdy se budeme všichni se všemi dohadovat.
Vůbec nejsem schopen říci, co se děje. Zdálky je mi ale velmi sympatický přístup Angely Merkelové, která má jediná z politiků odvahu naplno říkat, že je třeba respektovat princip solidarity, a odmítá hru na toho, kdo je silnější a kdo dá zrovna víc peněz. A zrovna Německo by si to mohlo dovolit. Líbí se mi, že prosazuje, abychom se dělili podle počtu obyvatel, to je jediné humánní a správné. Je důležité, aby v Evropské unii spravedlivá pravidla distribuce vakcín platila.
To si myslím, že je naprosto legitimní. Ruská vakcína je určitě dobrá a Evropská léková agentura by měla udělat všechno pro to, aby ji schválila co nejdříve a byla alternativou k těm, které už schválené jsou. Za tím si stojím. To říkáme od října, kdy začala být k dispozici první data. Neumím se ale vyjádřit k tomu, jak si Maďaři chtějí zlegalizovat cestu k této vakcíně dřív, než ji schválí Evropská léková agentura.
