Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Evropským bankám, které setrvávají na ruském trhu, se nebývale daří. Za loňský rok vykázaly trojnásobný zisk ve srovnání s rokem 2021.
Případ Čapí hnízdo nekončí. Babiš a Nagyová opět stanou před Městským soudem v Praze a znovu jim hrozí trest za padesátimilionový dotační podvod.
Vrchní soud v Praze zrušil ve čtvrtek osvobozující rozsudek nad expremiérem Andrejem Babišem a jeho někdejší spolupracovnicí Janou Nagyovou. Jednání bylo neveřejné a odvolací soud zatím svou argumentaci nezveřejnil. Jediné, co lze nyní zjistit, je samotný výsledek jednání, a to z justiční databáze InfoSoud, v níž doslova stojí: „Rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k novému projednání.“
Vrchní soud musí nyní své rozhodnutí sepsat a následně odeslat procesním stranám, což nebude hned. „Vzhledem ke složitosti věci, jejíž spis čítá přes 36 tisíc stran, nelze písemné vyhotovení rozhodnutí očekávat dříve než za měsíc,“ uvedla pro ČTK mluvčí soudu Kateřina Kolářová. Do té doby nebude vrchní soud obsah rozhodnutí jakkoli komentovat.
Senát Městského soudu v Praze vedený Janem Šottem zprostil Babiše viny letos v lednu. Nyní mu vrchní soud případ vrátil a stejný senát jej bude muset projednat znovu a držet se přitom připomínek odvolací instance.
Soud by kromě toho mohl případ vrátit státnímu zástupci (tedy do stadia přípravného řízení, ještě před tím, než byla vůbec podána obžaloba), mohl by také stíhání Babiše s Nagyovou zastavit, popřípadě rozhodnout, že jejich konání nebylo trestným činem, ale jen přestupkem, a věc postoupit správnímu úřadu.
Případ Čapí hnízdo začal v roce 2006, kdy realitní divize Babišova holdingu Agrofert Imoba koupila u Olbramovic pozemky. Na přelomu let 2007 a 2008 se z Agrofertu vyčlenila společnost Farma Čapí hnízdo, jejíž akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka (dnes manželka) Monika. Agrofert na dotaci určenou pro malé a střední podniky samozřejmě neměl nárok, ovšem Nagyová požádala o dotaci pro zmíněnou účelově vyčleněnou společnost, a Evropská unie tak spolu s Českem přispěla miliardáři na stavbu „multifunkčního kongresového areálu“ Čapí hnízdo padesáti miliony korun.
Z hlediska normální lidské spravedlnosti šlo nepochybně o zavrženíhodné jednání, jenže na to se před soudem nehraje. Policie se Čapím hnízdem začala zabývat v roce 2015 a o dva roky později Babiše obvinila z dotačního podvodu. Případ se však táhl (mezi srpnem a prosincem 2019 dokonce státní zástupce stíhání zastavil), a tak Šott vynesl rozsudek až letos v lednu.
K odsouzení Babiše s Nagyovou mohly podle Šotta vést dvě cesty, obě ovšem nakonec prohlásil za slepé. První – jednoduchou a přímou – cestou postupovala policie, která se snažila prokázat, že Babišovi s Nagyovou nešlo od začátku do konce o nic jiného než o vylákání dotace a podřídili tomu všechno své konání.
Jenže různí svědci defilující před soudem potvrdili, že Babiš chtěl v počátcích Čapí hnízdo prodat a rozmluvila mu to až rodina – dcera Adriana Bobeková si na něm chtěla zkusit podnikání a manželka Monika se hodlala realizovat při navrhování interiérů. Jinak řečeno, k čerpání dotace došlo až druhotně a jaksi mimoděk, a dvojici proto nešlo – plyne to z české i evropské judikatury – jednoduše a snadno usvědčit z dotačního podvodu.
Bylo proto nutné zkusit druhou – mnohem složitější a zamotanější – cestu, kterou prosazoval státní zástupce Jaroslav Šaroch. Ta spočívala, jak to Šott nazval, v „akademické debatě“ o definicích „běžnému lidskému vnímání“ vzdálených pojmů, jako jsou nezávislý malý a střední podnik, stejný relevantní trh či sousední trhy. Přeloženo do češtiny bylo nutné zjistit, jestli Farma Čapí hnízdo byla, či nebyla z hlediska tehdejších zákonů a dotačních pravidel nezávislým malým či středním podnikem (s běžnou lidskou představou o samostatně fungujícím menším podniku to nemá naprosto nic společného), a tedy jestli měla, či neměla na dotaci nárok.
A Šott došel k závěru, že farma byla – přes veškerou absurdnost takového tvrzení – nezávislým malým podnikem a na dotaci nárok měla. A pokud by i náhodou malým podnikem nebyla, nešlo by stejně obžalovaným prokázat, že o tom věděli, že se dokázali ve výše naznačené změti protichůdných právnických definic vyznat a že úmyslně porušili zákon.
Zní to formalisticky a absurdně, ale na vině není soudce Šott, nýbrž zamotané evropské i tuzemské paragrafy a dotační pravidla. Šott ve skutečnosti představil pečlivě vyargumentovaný, důsledný a vnitřně konzistentní rozsudek. Proč konkrétně vrchní soud jeho rozsudek zrušil – důvodem může být jiný právní názor na věc nebo přesvědčení, že Šott neprovedl vyčerpávajícím způsobem dokazování –, uvidíme zhruba za měsíc.
