Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Instituce Evropské unie vznikly pro potřeby bezpečnějšího, méně ekonomicky propojeného světa.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Polovina částky přiteče přímo do ruského rozpočtu, protože většinový podíl ve finančním domě kontroluje ruská vláda. Peníze pomohou Kremlu financovat válečné tažení na Ukrajině.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.
Městský soud v Praze osvobodil expremiéra Andreje Babiše obžalovaného v kauze Čapí hnízdo z napomáhání k dotačnímu podvodu.
Stejně jako Babiš byla viny zproštěna i někdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Jana Nagyová. Podle soudce Jana Šotta nebylo jednání, kterého se Babiš s Nagyovou dopustili, „trestným činem“. Babiš se k soudu nedostavil, nicméně na svém Twitteru své osvobození již oglosoval: „Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal.“
Státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Babiše a Nagyovou z padesátimilionového dotačního podvodu, a to kvůli následujícímu řetězu událostí. Pozemky, na nichž dnes stojí Čapí hnízdo, patřily od roku 2006 Babišovu Agrofertu, respektive jeho dceřiné firmě Imoba. Obří holding neměl pochopitelně na padesátimilionovou dotaci určenou pro malé a střední podniky nárok.
Na konci roku 2007 se ovšem z „lůna“ Agrofertu vyčlenila firma ZZN Agro Pelhřimov, která v únoru 2008 dostala nové jméno – Farma Čapí hnízdo. Právě tato firma byla novým vlastníkem pozemků pod Čapím hnízdem a jejími akcionáři byli Babišova manželka, jeho dospělé děti a další příbuzní. Díky tomu Farma Čapí hnízdo formálně naplnila definici malého a středního podniku a ještě onoho roku jí Regionální rada regionu Střední Čechy vyplatila padesátimilionovou dotaci na stavbu Čapího hnízda, na kterou podle obžaloby neměla nárok. Policie i státní zastupitelství to považovaly za dotační podvod, ovšem podle Městského soudu v Praze o něj nešlo.
Policie chápala podle Šottovy interpretace popsaný řetěz událostí tak, že Babiš s Nagyovou zakládali společnost Farma Čapí hnízdo zcela účelově jako umělou, prázdnou konstrukci, a to jen z toho důvodu, aby vylákali řečenou dotaci. Tento od začátku podvodný záměr se však podle Šotta nepodařilo dokázat.
Soud osvobodil Babiše v kauze Čapí hnízdo
Naopak z výpovědi svědků podle něj vyplynulo, že šlo původně o „rodinnou záležitost“, kdy si Babišova dcera Adriana Bobeková či jeho manželka Monika chtěly během stavby Čapího hnízda vyzkoušet své podnikatelské schopnosti. Nápad požádat o dotaci byl až druhotný.
Po tomto zjištění se soud podle Šotta zaměřil na verzi, kterou v obžalobě prezentoval státní zástupce Šaroch. A tu lze shrnout následovně: není důležité, zda šlo od začátku o účelové vylákání dotace, dotace však vyplacena byla a Nagyová a Babiš věděli o tom, že Agrofert by ji nikdy nezískal, a proto založili jakoby nezávislý malý a střední podnik Farma Čapí hnízdo.
V této verzi ovšem od začátku existovalo úzké důkazní hrdlo: prokázat, zda si byli Nagyová s Babišem (ten podle obžaloby dotačnímu podvodu jen napomáhal) skutečně vědomi, že v žádosti o dotaci uvádějí nepravdivé informace a tím porušují zákon.
Nyní je třeba udělat nutnou odbočku a podívat se na definici toho, jak podle doporučení Evropské komise vypadá malý a střední podnik. Farma Čapí hnízdo byla sice s mateřským Agrofertem na mnoha úrovních propojena, což z normálního laického pohledu vylučovalo, aby byla chápána jako malý a střední podnik, a měla tudíž nárok na dotaci, jenže z hlediska zmíněného evropského doporučení a trestního práva je podle Šotta třeba věc posuzovat poněkud jinak: „Neodpovídá to definici, jakou byste zvolili vy nebo já.“
Ze zmíněného evropského doporučení plyne, že nějaký podnik (v tomto případě Farma Čapí hnízdo) přestává být nezávislým malým a středním podnikem pouze v okamžiku, kdy s mateřskou společností (v tomto případě Agrofertem) působí na stejném či sousedním trhu, respektive si v nějaké konkrétní oblasti podnikání přímo konkurují. A soud se v tomto ohledu – na rozdíl od státního zastupitelství – přiklonil spíše k právnímu názoru, že o působení na stejném či sousedním trhu nešlo, na Farmu Čapí hnízdo je proto z hlediska zákona nutno hledět jako na nezávislý malý a střední podnik, a na dotaci tudíž měla právo.
Vraťme se nyní s tímto právním názorem zpět k Nagyové a důkaznímu úzkému hrdlu, zda si při podávání žádosti o dotaci opravdu byla vědoma, že uvádí nepravdivé informace, a porušuje tím zákon. Tuto klíčovou otázku zodpověděl trestní senát soudce Šotta negativně. Nagyová se tím v jeho očích vyvinila z podezření, že spáchala dotační podvod, a Babiš, který jí v tom podle obžaloby jen napomáhal, samozřejmě také.
Dodejme, že rozsudek není pravomocný a státní zástupce Šaroch se proti němu může odvolat. Zatím se ovšem nerozhodl a ponechal si lhůtu až do vyhotovení písemného rozsudku. Pokud by odvolání nakonec podal, musel by se Čapím hnízdem ještě zabývat Vrchní soud v Praze.
