Slovenská jistota nejistoty
Covidová pandemie skončila na Slovensku bez velkých obětí na životech. To nejhorší zemi zjevně teprve čeká.
Slovensko již dlouhou dobu patří mezi země, které v každých volbách něčím překvapí. V roce 2014 porážkou dosud suverénního Roberta Fica v prezidentské volbě. V roce 2016 velkým úspěchem národovecko-fašistické Ľudové strany – Naše Slovensko Mariána Kotleby. Prezidentské volby v roce 2019 vynesly do čela země první ženu, ekologickou a lidskoprávní aktivistku Zuzanu Čaputovou. Ve finiši letošní volební kampaně se do čela politického pelotonu dostal nevyzpytatelný Igor Matovič se svou ještě méně vyzpytatelnou formací. Matovič volby vyhrál, a ukončil tak takřka patnáct let volebních vítězství Směru.
Fico versus Pellegrini
Poražený Směr hned po volbách ohlásil odchod do opozice. Odcházející premiér Pellegrini ještě využil příležitost chvíli vést zemi na počátku koronakrize. Maximálně se snažil nastavit laťku tak vysoko, aby ji Matovič nedokázal přeskočit. A z velké části se mu to i podařilo. Perspektiva opozice sice pro žádnou stranu na první pohled není dobrá, ale pro uskupení, které dlouho neslo odpovědnost a kolem kterého se nakupila řada problémů, to je vždycky výborná příležitost k regeneraci. Zejména v situaci krize.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
