Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Letiště Praha se na předcovidovou úroveň vrací pomaleji než konkurence z Vídně a Varšavy
Přes léto více než tři miliony pasažérů, za celý letošní rok okolo 13,5 milionu cestujících. Ačkoli se počty odbavených turistů na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni mohou zdát obrovské, ještě se zdaleka nevrátily na úroveň před koronavirovou pandemií. V rekordním roce 2019 prošlo ruzyňským letištěm 17,8 milionu lidí. Vzestupná křivka je navíc pomalejší než u letišť ve Vídni a Varšavě. „Restart českého letectví se děje, ale je pomalejší než v případě jiných evropských států,“ řekl nedávno ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Nejlépe to ilustrují data Asociace evropských letišť (ACI Europe). Rok 2019 nebyl rekordní pouze pro Prahu, ale i pro letiště ve Vídni a Varšavě, která odbavila 31,6, respektive 18,8 milionu cestujících. Pandemie, která v Evropě naplno propukla začátkem roku 2020, ale způsobila velké propady odbavených pasažérů: v Praze to bylo bezmála o osmdesát procent, ve Vídni o 75 a ve Varšavě o 71 procent.
Podle prognózy ACI Europe se evropská letiště vrátí k předcovidovým hodnotám na přelomu let 2024 a 2025, v případě ruzyňského letiště to bude ale nejspíš až o rok později. Ostatně údaje z loňského roku to dokládají. Zatímco Praze chybělo ještě zhruba čtyřicet procent předcovidových cestujících, u Vídně i Varšavy to bylo zhruba 25 procent.
Podle ministra Kupky může za pomalejší návrat na předcovidová čísla absence velkého dopravce, který by na pražské letiště přitáhl nové destinace. Dalším důvodem je výpadek ruského a ukrajinského trhu po rozpoutání Putinovy agrese. Obě země přitom byly významnými cíli pro ČSA, které mají základnu právě na ruzyňském letišti.
Tyto důvody potvrdil i předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos, který připomněl úpadek dopravce ČSA. Zatímco před nástupem covidu-19 generoval 2,5 milionu cestujících ročně, letos by to mělo být okolo 150 tisíc. „To je něco, co se nenahradí rychle,“ konstatoval Pos. V této krizi dominantního dopravce ale současně vidí příležitost, jak se podobných rizik zbavit do budoucna. „Letiště Praha není hubem, ale destinací,“ uvedl Pos. Nefunguje tedy především jako přestupní uzel velkých dopravců, což podle něj minimalizuje rizika velkých propadů v případě krize hlavního dopravce.
Ředitel oddělení Strategií a transakcí společnosti EY Petr Kováč vidí za pomalejším návratem cestujících mimo jiné nedostatečnou státní podporu letectví při koronavirové pandemii. „Většina evropských států implementovala státní pomoc do leteckého odvětví, Česká republika byla bohužel výjimkou,“ poznamenal Kováč.
Pomalejší restart Letiště Praha se promítá i do jeho hospodářských výsledků. V loňském roce vykázalo provozní zisk (EBITDA) ve výši 2,2 miliardy korun, což je na jednu stranu pozitivní – v roce 2021 to totiž bylo 190 milionů korun. Čistý zisk přitom loni dosáhl 283 milionů korun, což je ještě příznivější údaj, protože v roce 2021 skončila společnost téměř v miliardové ztrátě. Jenže z pohledu rekordního roku 2019 to až tak optimisticky nevypadá: podle výroční zprávy přesáhl provozní zisk (EBITDA) hranici 4,5 miliardy korun, což bylo o pět procent více, než předpokládal plán. Čistý zisk pak dosáhl na hodnotu tři miliardy a převýšil plán pro rok 2019 dokonce o šestnáct procent.
Vedení společnosti i tak považuje hospodářské výsledky uplynulého roku za výborné. Zejména s ohledem na to, že Česká republika společně s Finskem, Velkou Británií a Irskem byla dopady pandemie covidu-19 dotčena nejvíce. A navíc ji výrazně poznamenala ruská válka na Ukrajině.
„Letiště Praha meziročně více než zdvojnásobilo počet odbavených pasažérů a provozní zisk zvýšilo o dvě miliardy korun. Navzdory menšímu počtu zaměstnanců, než by byl optimální stav, se tak odrazilo od covidového dna a očekávám, že letos bude pokračovat v postupném návratu k dřívější vytíženosti a ziskům umožňujícím pokračovat v plánovaných investicích,“ okomentoval hospodářské výsledky ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Šéf ruzyňského letiště Jiří Pos uvedl, že loni společnost investovala více než 1,1 miliardy korun. „Největší projekty byly celková rekonstrukce Terminálu 3, pojezdových drah a výměna náhradních zdrojů pro hlavní vzletovou a přistávací dráhu,“ řekl Pos.
Zatímco loni nabízelo Letiště Praha přímé linky do 147 destinací, letos je to už více než 150. „Oproti loňské letní sezoně nabídneme cestujícím více spojení, a to i přesto, že nadále chybí destinace na Ukrajině a v Rusku. Pro porovnání, v rekordním roce 2019 se z Prahy létalo do 190 destinací, letos jsme na čísle 152. Zároveň se nám podařilo obnovit dálkovou linku do jihokorejského Soulu s dopravcem Korean Air a od července spojíme přímou linkou Prahu s Tchaj-wanem díky společnosti China Airlines. To jsou velké milníky a obrovský úspěch,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos při představení letního letového řádu.
Novinkou je rovněž přímé spojení z Prahy do Reykjavíku, které čtyřikrát týdně nabídne napojení do Spojených států. Z nových míst přibude v létě také španělské Bilbao, chorvatský Dubrovník, řecký Skiathos nebo španělská Sevilla. Zájemci se budou moci podívat rovněž do hlavního města Arménie Jerevanu, polského Gdaňsku nebo do Maskatu v Ománu.
Čeho se ovšem Letišti Praha před startem hlavní letní sezony nedostávalo, byl personál. Ještě začátkem května, kdy společnost spustila velkou kampaň, jí chybělo asi osmdesát zaměstnanců. „Pozvali jsme zájemce na dva náborové dny, během nichž jsme jim přímo na letišti představili konkrétní pozice, spolupracujeme s cestovními kancelářemi a informujeme cestující o tom, jak se na odlet připravit. Spouštíme také projekty, které nám v příštích letech náročný letní provoz usnadní. Jde například o výměnu rentgenů na bezpečnostní kontrole,“ uvedl šéf letiště Jiří Pos.
