Ropu a plyn je sice možné ždímat jako suchý hadr, stejně to ale Rusům nevychází. Kdy dojdou Putinovi peníze?

Ruské příjmy z vývozu a „faktor N“ zatím umožnily udržet ruskou válečnou ekonomiku v chodu. Jejich vliv bude slábnout

Ropu a plyn je sice možné ždímat jako suchý hadr, stejně to ale Rusům nevychází. Kdy dojdou Putinovi peníze?
„Putinova bankéřka“ Elvira Sachipzadovna Nabiullinová je guvernérkou Centrální banky Ruské federace od roku 2013. | Profimedia.cz

Každý dolar nebo rubl, který Rusko nezinkasuje z vývozu fosilních paliv, mu chybí v rozpočtových příjmech, na nichž závisí financování války na Ukrajině. Že na ni Vladimir Putin má stále ještě peníze, bylo dáno kombinací velmi vysokých cen Ruskem exportovaných surovin, které kompenzovaly významný pokles fyzického objemu, a „faktoru N“, s kterým málokdo počítal: kompetentního makroekonomického řízení.

Faktor N jako Nabiullinová

U toho se zastavme, protože Putin by už dávno prohrál, kdyby zacházel s centrální bankou stejně jako jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan. Ten měnil guvernéry jako ponožky, kdykoli by se snad mohlo zdát, že se nedrží jeho (mylné) teze, že úrokové sazby srážejí inflaci, nikoli naopak. Jenomže Putin již dávno vsadil na Elviru Sachipzadovnu Nabiullinovou, etnickou Tatarku, absolventku Moskevské státní univerzity, z níž udělal guvernérku Centrální banky Ruské federace v roce 2013. To bylo poté, co dnešní šedesátnice Nabiullinová kariérně stoupala byznysově-ekonomickou hierarchií od konce „devadesátek“, v dalším desetiletí si vykovala ostruhy jako výkonná ředitelka Sberbank, léta byla ministryní hospodářství a nějakou dobu Putinovou ekonomickou poradkyní.

Z Putinova hlediska to byla mimořádně šťastná volba, což se ukázalo záhy, když Rusko poprvé zabralo ukrajinské území a dostalo se pod relativně tvrdé sankce a ruská měna pod tlak. Přejít na plovoucí kurz měny, „nevystřílet rezervy“ a zvednout úrokové sazby, umět vyčistit bankovní sektor od „slabých kusů“ (v Rusku jich byly stovky), to je její kvalifikace. Celá léta Nabiullinová střádala devizové rezervy, které měly Rusko ochránit před prudkými výkyvy, a když jí je po vpádu na Ukrajinu v roce 2022 obstavili, poradila si omezením konvertibility rublu, zvednutím úrokových sazeb a dalšími technokraticky vydařenými opatřeními.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.

Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.

od 184 Kč za měsíc

Předplatit

Máte předplatné?

Přihlásit