Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Nové studie posouvají příchod indiánů do Ameriky o mnoho tisíc let do minulosti.
První lidé pronikli podle většinově uznávaného názoru do Ameriky až někdy před 13 či 14 tisíci lety. Nasvědčuje tomu obrovské množství archeologických nálezů (kamenná industrie náležící k tzv. cloviské kultuře) i okolnost, že zrovna v té době se v ledovcích pokrývajících kanadské pláně otevřel nezamrzlý koridor, který spojoval Aljašku s jižními kraji. V posledních dvou desetiletích se ovšem objevilo několik nalezišť, která naznačují, že lidé mohli ze severní Asie do Ameriky proniknout podstatně dříve. Prestižní vědecký časopis Nature nyní publikoval hned dvě studie, které teorii o raném osídlení Ameriky podporují. Jak ale ještě uvidíme, rozhodnuto zdaleka není.
První ze studií – vedl ji Ciprian Ardelean z univerzity v mexickém Zacatecas – popisuje a interpretuje vykopávky z jeskyně Chiquihuite ve středním Mexiku. Tým archeologů tady ve tři metry silné vrstvě hlíny nalezl zhruba 1900 kamenných nástrojů, z nichž některé, které ležely nejhlouběji, jsou údajně staré 26,5 tisíce let (radiokarbonovou metodou se datovaly uhlíky zbylé po spáleném dřevu a zvířecí kosti ležící ve stejné vrstvě; měřil se i čas uplynulý od doby, kdy byly kameny naposledy vystaveny světlu). Tedy zrovna v době posledního ledovcového maxima (26,5 až 19 tisíc let), kdy byla cesta od Beringova průlivu přes zamrzlé aljašské a kanadské pláně na jih jen stěží představitelná. Na základě těchto zjištění Ardelean odhaduje, že první lidé museli do Ameriky proniknout někdy před 33 až 31 tisíci lety. Ardelean v této souvislosti připomíná další naleziště – dosud vědci opomíjená a rozporovaná –, která nasvědčují tomu, že předci dnešních indiánů se do Ameriky dostali mnohem dřív, než se dosud soudilo.
Druhá studie, jejímiž autory jsou Lorena Becerra-Valdivia a Thomas Higham, se zabývá analýzou 42 dříve učiněných archeologických nálezů v Severní Americe a Beringii (pevninský most, který v ledových dobách spojoval Asii a Ameriku) a jejich přesným datováním. Základní zjištění studie je rovněž poměrně jednoznačné a počítá s existencí velmi starého – byť zřejmě řídkého – osídlení Ameriky: „Získaná data ukazují, že lidé byli v Americe pravděpodobně přítomni před, během i krátce po posledním ledovcovém maximu (26,5 až 19 tisíc let), ovšem k jejich většímu rozšíření došlo až v době náhlého oteplení před 14,7 až 12,9 tisíci lety.“
Od publikace obou studií sice uplynulo jen pár dní, přesto už lze zaznamenat kritické hlasy. Studii zabývající se nálezy v mexické jeskyni Chiquihuite zpochybnili ve svých vyjádření pro web jiného prestižního vědeckého časopisu Science například archeologové Loren Davis z Oregon State University nebo David Meltzer ze Southern Methodist University. Základem jejich námitek je skutečnost, že nalezené nástroje jsou velmi primitivní; ve skutečnosti tak primitivní, že zde neexistuje naprostá jistota, že jde skutečně o nástroje a nikoli o úlomky kamene vzniklé bez zásahu lidské ruky. V Chiquihuite se kromě toho nenašly žádné lidské kosti, a dokonce ani zvířecí kosti se stopami po odřezávání svaloviny. Uhlíky použité k datování pak mohl podle kritiků do jeskyně nafoukat vítr během přirozených požárů zuřících v okolí.
Bude to ještě hodně zajímavé.
