Proč je tak málo špatných úvěrů
Statistiky mají zhruba čtvrt roku zpoždění za skutečným stavem. Bude hůř
Na to, jak nevábně vypadají indikátory spotřebitelské důvěry, jsou na tom úvěry v Česku ještě sakra dobře, napadne vás při luštění nejčerstvější bankovní statistiky ČNB. Dalo by se očekávat, že souběh extrémně drahých energií a dalších vstupů a psychologického účinku války na chování domácností i firem způsobí rychlý nárůst toho, čemu se dříve říkalo klasifikované, dnes nevýkonné úvěry. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak těch pro firmy je jich však v bankách zatím hodně málo.
Ve srovnání s dobou před deseti roky, kdy se Česko dostalo podruhé během několika let do recese, natožpak s časy na přelomu tisíciletí, kdy se země teprve zbavovala „bankovního socialismu“, je dnes kvalita úvěrů vyloženě vzorná. Podíl firemních nevýkonných úvěrů v dubnu klesl na 3,65 procenta, což si srovnejte s hodnotou 8,2 procenta, na níž byl na konci roku 2011, potažmo se 17,67 procenta v lednu před dvaceti lety. Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték, které se sice ohromně navýšily, ale podíl nevýkonných hypotečních úvěrů láme historická minima: v dubnu klesl na 0,66 procenta.
Tři měsíce po splatnosti
Přes mírné odlišnosti mezi Evropou a Spojenými státy či mezinárodními finančními institucemi začíná varovné světlo blikat po devadesáti dnech, kdy dlužník nesplácí podle původního splátkového kalendáře dojednaného ve smlouvě. Slovo „původního“ je důležité.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
