Poučení z krizového vývoje: nula. Vláda nedala na rady expertů a tápe

Selhání státu v komunikaci a analýze dat je evidentní. Návod měla přitom vláda už v květnu.

Poučení z krizového vývoje: nula. Vláda nedala na rady expertů a tápe
Seznam doporučení, který expertní skupina předložila české vládě už v květnu, měl mimo jiné zabránit přetížení českého zdravotnictví při nevyhnutelné druhé vlně pandemie. | Michal Čížek týdeník HROT

Když jsme se na konci května opíjeli slastným pocitem vítězů nad virem, obdrželi politici od dobrovolníků, kteří v první vlně státu expertně pomáhali, vyčerpávající návod, jak se připravit na druhou podzimní vlnu. Materiál se dnes čte jako obžaloba. Neudělalo se totiž téměř nic. Obzvláště tristní je číst kapitolu o tom, jak je důležitá krizová komunikace. Nebo o tom, že by stát měl najmout špičkové analytiky, kteří umějí pracovat s daty a matematickými modely.

Bez nich vláda nemá na základě čeho rozhodovat a tápe. Už během první vlny identifikovali experti v těchto oblastech slabiny. Tehdy zůstaly veřejnosti skryty, ale o to víc jsou vidět teď.

Za jarním úspěchem vlády v boji s koronavirem stála patrně dílem náhoda. Politiky dostatečně vyděsil „ten, co přišel“ – rozuměj bývalý ředitel České pojišťovny, který jim ukázal „na koleni“ vyrobený model šíření epidemie. Obyvatelé zareagovali na tvrdý lockdown skvěle. Bez reptání se podřídili, ba projevili příkladnou sounáležitost se selhávajícím státem, který nebyl schopen pořídit ochranné pomůcky. Prakticky přes noc se stali průkopníky masového nošení doma vyrobených roušek. Pomáhat státu začali také dobrovolníci z řad IT odborníků a Česko bylo mezi prvními na světě s funkčními pěti nástroji typu aplikace eRouška. Na podzim to je to jiný příběh – z premianta je demoralizovaný národ jistý si jen tím, že jeho politici pořádně nevědí, co dělají. Mimo jiné proto, že si jarní manuál nepřečetli.

Strana chápe, vláda tápe

„Lidé ve vládě si evidentně uvědomují moc a sílu média a politického marketingu, je to patrné už z toho, jakou důvěru má Andrej Babiš ve své poradce. Přitom vláda není schopná mít takové poradce pro sebe v době krize. A je jedno, jestli by šlo o úředníky placené státem, nebo najaté externisty. Jak chcete bez jasné a srozumitelné komunikace přesvědčit lidi, kteří přicházejí o práci a jejichž děti nechodí do školy, že se musí omezovat?“ podivovala se expertka na komunikaci Denisa Hejlová při debatě Politologického klubu FSV UK. „A jak to chcete udělat bez využívání dat?“ pokračoval Michal Bláha z Hlídače státu, který je přesvědčen, že se vláda rozhoduje na základě nekvalitních čísel a modelů, což opět dokládá památeční věta premiéra o tom, že „ti, co měli přijít, nepřišli“.

Právě Michal Bláha zveřejnil v září zmiňovaný soubor expertních doporučení. Jedním z nich je zřízení odboru krizové komunikace, který zajistí konzistentní a transparentní pravidelnou komunikaci ze strany státu. Jedno z důležitých pravidel zní, že s veřejností komunikují jenom jednoznačně určené osoby podle předem stanovených pravidel. Ty pak již oznámená rozhodnutí a oficiální postoje mění jen v naprosto výjimečných případech.

Jak to dopadlo v realitě, všichni víme. V srpnu převálcoval Andrej Babiš v přímém přenosu svého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který chtěl nařídit povinné nošení roušek. Zlehčování vývoje epidemie se zlomilo až po krajských volbách a hroutící se premiér najednou mluvil o katastrofě. Zdatně mu v tom sekundoval ministr vnitra Hamáček s mrazáky v ulicích. Paniku uklidňoval novopečený ministr zdravotnictví Roman Prymula, který konečně vytáhl nějaké grafy. Prymula se ale zase blýskl při zavírání škol prohlášením, že návratu dětí do lavic před koncem října může zabránit leda výbuch jaderné elektrárny. Že to tak nebude, oznámil na poslední chvíli ministr vnitra v tweetové reakci na popíchnutí opozičního politika.

Najměte deset špičkových analytiků 

Najměte tým pěti až deseti špičkových analytiků a projektových manažerů, které povede manažer se zkušenostmi s řízením strategických projektů v soukromém sektoru, zněla další rada. Tento tým měl vytvářet analýzy pro rozhodování vlády na základě průběžných dat, především měl ale v zahraničí sbírat příklady dobré praxe a adaptovat je pro české podmínky. 

To se zjevně neděje. Kdyby ano, patrně bychom se aspoň dozvěděli, na základě jakých čísel naše vláda jako první v Evropě zavřela školy. Patrně by se nezačalo plošně testovat v domovech seniorů až minulý týden, když jinde už se totéž dělá měsíce. A možná bychom už dávno měli jednoduchý několikarychlostní návod, jak a kdy se budou přijímat a rušit jednotlivá omezení. A Češi by možná své vládě věřili, že ví, co dělá.

Květnová doporučení expertů
• Svolat Ústřední epidemiologickou komisi a vypracovat nový pandemický plán
• Vybudovat centrální call centrum o tisíci až třech tisících operátorech, které umožní zvýšit kapacity krajských hygienických stanic až pětinásobně do několika málo dní
• Napojit a dále rozvíjet digitální nástroje pro vyhledávání rizikových kontaktů typu eRouška a Mapy.cz
• Sjednotit činnost hygienických stanic a rozšířit testovací strategii na 30 až 50 tisíc testů denně
• Zřídit odbor krizové komunikace a zajistit konzistentní a transparentní pravidelnou komunikaci ze strany státu od počátku ohrožení
• Okamžitě spustit masovou kampaň za 100 až 300 milionů korun ročně zaměřenou na posílení správného chování obyvatel a adopci digitálních nástrojů
• Zřídit vládní analytický tým pro podporu rychlého rozhodování na základě dat a zahraničních zkušeností a pro koordinaci státní správy
• Zřídit systém pro izolaci mimo domov
• Zachovat zaměstnanost – zavést program kurzarbeitu a rychle dodat firmám likviditu 
• Urychlit digitalizaci veřejných služeb pro nepřerušený provoz bez fyzické návštěvy úřadů a efektivní a rychlou pomoc v krizové situaci

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní