Omezení shromažďování nemá po roce 1989 obdoby

Veřejný protest byl na dobu několika týdnů prakticky znemožněn. Současný stav je nesrovnatelný s jakýmikoli omezeními po roce 1989, říká právnička z advokátní kanceláře Frank Bold Natálie Pecháčková.

Omezení shromažďování nemá po roce 1989 obdoby
ilustrační foto | Profimedia.cz

V nouzovém stavu v době epidemie koronaviru jsou v mnoha zemích omezena občanská práva, mimo jiné právo shromažďovací. V zahraničí se nyní hojně diskutuje o tom, jak lze v takové situaci vyjádřit občanský nesouhlas, když klasická demonstrace je prakticky nerealizovatelná. 

Aktivisté hledají nové možnosti. Vedle online petic jde například o protest v jedoucích autech (běžné v USA), lidské řetězy v rozestupech (například nedávno v Německu), zvedání bannerů ve veřejné dopravě či o kreativní frontu nakupujících s protestními bannery v rozestupech (Polsko).

Jak říká právnička Natálie Pecháčková z advokátní kanceláře Frank Bold, současný stav je nesrovnatelný s jakýmikoli omezeními po roce 1989. Veřejný protest byl na dobu několika týdnů prakticky znemožněn, v rozhovoru pro týdeník Hrot však říká, že jistou možnost skýtala „protestní procházka v parku “, nyní připadá v úvahu i protestní jízda autem nebo menší protest v počtu do deseti lidí.

Za splnění jakých podmínek by v současné době mohla proběhnout demonstrace? V zahraničních médiích jsem zaregistroval, že demonstranti nyní protestují v rozestupech s rouškami, ale je zřejmé, že záleží na lokální právní úpravě.

Do 23. dubna byl zakázán volný pohyb osob s určitými výjimkami, mimo jiné cest do zaměstnání, nezbytných cest za rodinou, cest nezbytných k obstarávání základních životních potřeb atd. Mezi tyto výjimky patřil i pobyt v přírodě nebo v parcích. Mimořádná opatření po dobu zhruba šesti týdnů tedy bránila tomu, aby proběhla demonstrace ve veřejném prostoru, neboť účast na takové demonstraci nespadá pod žádnou z výjimek.

Jako jediná teoretická možnost se nabízelo setkání v parku s tím, že jednotliví účastníci by se v parku nacházeli za účelem pobytu v parku a zároveň by byla dodržena další opatření, která platí, tedy zachování mezi osobami odstupu dva metry, ochranné prostředky přes dýchací cesty a podobně.

Přestože výše uvedené jednání by mohlo být na první pohled za splnění všech výše uvedených podmínek v pořádku, tedy pobyt v parku je povolen a nelze ho sankcionovat, byla by taková demonstrace zároveň v rozporu s nařízením, aby byl omezen pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou, aby byl omezen kontakt s dalšími osobami a podobně.

Taková demonstrace v parku by tedy byla také protiprávní, neboť shromáždění bylo zakázáno. Je navíc pravděpodobné, že v případě většího množství lidí by docházelo k porušování dalších opatření (vzdálenost dva metry a podobně).

Na místě shromáždění mohlo být rozpuštěno z důvodu, že bylo zakázáno. Každý účastník by pak byl individuálně odpovědný za své případné přestupky či trestné činy (například šíření nakažlivé lidské nemoci), svolavatel by také mohl být navíc odpovědný za podněcování k trestnému činu.

Nyní došlo k uvolnění a občané opět mohou užívat svobody pohybu. V současné chvíli je pouze nařízeno, aby osoby na veřejně dostupných místech pobývaly v počtu nejvýše deseti osob a zachovávaly odstup od jiných osob nejméně dva metry. V této chvíli tak je konání shromáždění možné za splnění výše uvedených podmínek. Je však zjevné, že dodržování tohoto opatření může být v rámci demonstrace složité a že potenciálně hrozí porušování tohoto nařízení a tedy i příslušné sankce.

V Česku není při demonstracích povoleno zakrývání obličeje. Nebylo by to v takové situaci v rozporu s nařízením o použití roušek na veřejných místech?

Ano, zakrytí obličeje na shromáždění není možné, účastníci nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Ukazuje to na potíže při realizaci shromáždění, neboť účastníci by právní předpisy porušili v případě, že si obličej zakryjí, i v případě, že si jej nezakryjí. Byť lze mít pochybnost o přiměřenosti povinnosti mít obličej zakrytý, zákazy se nevylučují v případě, že účastníci shromáždění použijí průhledné ochranné prostředky (například štíty a podobně), aby vyhověli nařízení nosit ochranné prostředky dýchacích cest a zároveň neztížili svou identifikaci.

Existuje v českém prostředí nějaký precedens, podobné omezení shromažďovacího práva, jaké jsme zažívali v předešlých týdnech?

V blízké minulosti nebyl nouzový stav v takovém rozsahu dosud vyhlášen, takže s takto rozsáhlým omezením shromažďovacího práva nemáme od roku 1989 zkušenosti. Objevují se samozřejmě právní otázky, zda proběhlo vyhlášení nouzového stavu řádně, tedy zda usnesení vlády nemá vady a podobně, s těmito otázkami se potom možná budou potýkat v budoucnu soudy například při řešení otázky náhrady škody způsobené krizovými opatřeními. Uvidíme tedy, jak se k situaci soudy postaví.

Další právní diskuzí potom samozřejmě je, zda je omezení pohybu v takovém rozsahu přiměřené. Možnost omezení shromažďování vyplývá z krizového zákona, na jehož základě lze za nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit právo pokojně se shromažďovat. Pokud se právo shromažďovat omezí, musí být toto omezení proporcionální jinému právu nebo hodnotě, v tomto případě ochraně zdraví.

Posouzení přiměřenosti se potom může v čase měnit, pokud by bylo právo shromažďovat se omezeno příliš dlouho dobu, mohlo by se stát časem nepřiměřené. V tuto chvíli se věcně zdá takový zákaz spíše přiměřený s ohledem na sílu hrozby epidemie pro veřejné zdraví, na druhou stranu vzbudila oprávněnou pochybnost o ústavnosti forma opatření nebo nedostatek odůvodnění. 

Omezení pohybu tak vyvolalo pochybnost kvůli tomu, že bylo vyhlášeno jako mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které překročilo zmocnění dané zákonem o ochraně veřejného zdraví, tedy nikoliv jako nařízení vlády. V této chvíli Městský soud v Praze vyhověl žalobě na zrušení některých mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, která mimo jiné omezovala volný pohyb, pro nezákonnost.

Důvodem pro zrušení byl právě nesprávný postup, kdy opatření vydalo ministerstvo, nikoliv vláda, za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav a krizový zákon počítá s opatřeními vlády. Tak velkou moc proto nelze koncentrovat do rukou jednoho ministerstva. Soud ve svém prohlášení k rozsudku uvedl, že efektivita není měřítkem zákonnosti a účel nesvětí prostředky.

Větší pochybnost ohledně ústavnosti z věcného pohledu, nejen z pohledu formy opatření či otázky, jaký orgán měl pravomoc opatření vydat, vyvolává například zákaz vycestovat z České republiky, který však byl ode dne 24. dubna také uvolněn.

V USA je nyní populární forma protestu v jedoucích autech. V jednom australském případě však byl tento protest policisty pokutován. Byla by to právně nepostižitelná forma v Česku?

 Cesta autem za účelem protestu také nespadala pod výjimky ze zákazu pohybu osob. I taková forma protestu tedy do 23. dubna nebyla dovolená. Nutno podotknout, že v případě takového protestu hrozilo mnohem nižší riziko porušení dalších opatření (například vzdálenosti dvou metrů mezi osobami a podobně) a společenská škodlivost takového činu je nižší než u klasického shromáždění osob.

Pořád by však došlo k porušení nařízení pobývat ve svém bydlišti. Otázkou může být, zda byl zákaz projížděk autem přiměřený. Pokud je povolená cesta do přírody, proč by neměla být povolená i zbytná cesta autem, zdržuju-li se pouze ve svém vozidle? Jde o natolik specifickou činnost, že není překvapující, že mimořádné opatření s takovou činností nepočítalo.

[[Facebook status: https://www.facebook.com/ajplusenglish/videos/748169489049655/]]

Ode dne 24. dubna není volný pohyb omezen, protest formou projížďky autem tak je možné uspořádat. Ochranné prostředky dýchacích cest navíc osoby v uzavřeném vozidle, jsou-li všichni členy stejné domácnosti, nemusí nosit.  

Co byste v současné době doporučila občanským iniciativám, pokud chtějí z vážných důvodů protestovat a současný stav jim toto právo upírá?

Kromě výše uvedených protestů v autě či shromáždění ve skupinkách do deseti osob se pořád nabízí provést jinou formu protestu než samotné shromáždění. Kromě typické online petice se nabízí možnost protestu ze svých oken či balkonů (tak, jak jsme například viděli formu podpory zdravotníkům v této epidemii), nabízí se také možnost vyjádřit se skrze oblečení (obleču si například červenou barvu a podobně). Možností je celá řada, je pouze třeba mít na mysli současné omezení počtu osob na veřejně dostupných místech, popřípadě další přetrvávající omezení.

Pozn. Krátce po pořízení rozhovoru Mikuláš Minář z hnutí Milion chvilek pro demokracii oznámil akci, která parametry zmiňované „protestní procházky“ splňuje ‒ avizuje ji jako soukromá osoba na 29. dubna v pražských Letenských sadech, lidé zde mají s rouškami a v rozestupech vyjadřovat nesouhlas s vládním řešením pandemické krize. 

Natálie Pecháčková
Vystudovala práva na Masarykově univerzitě v Brně. V kanceláři Frank Bold Advokáti se věnuje občanskému a obchodnímu právu. Zejména se přitom zaměřuje na smluvní právo, právo duševního vlastnictví a IT právo.

Autor je sociolog 

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní