Vláda bude muset škody kompenzovat

„Další omezení si musí kabinet dobře rozmyslet, újmu bude muset kompenzovat,“ míní právník Ondřej Dostál, který prosadil zrušení nelegálního zákazu vycházení a zavření obchodů.

Vláda bude muset škody kompenzovat
Právník Ondřej Dostál | Tomáš Novák týdeník HROT

Městský soud v Praze ve čtvrtek zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb a maloobchod. Vládě dal ještě do 27. dubna čas, aby věci uvedla do pořádku a veškerá omezení vyhlásila správně podle krizového zákona. „Tento moment nás posunul směrem k demokratickým právním státům, pryč od totalitních tendencí,“ míní právník Ondřej Dostál.

Co rozhodnutí soudu vlastně znamená?

Klíčová věc se dnes stala už v podstatě v polovině jednání, kdy soud deklaroval, že případ bere a bude se jím zabývat. Tím řekl, že soudní moc může i v průběhu epidemie přezkoumávat akty vlády a ministerstva zdravotnictví, pokud by zásadním způsobem zasahovaly do základních práv. To je hrozně důležité, protože tento moment nás posunul směrem k demokratickým právním státům a pryč od totalitních tendencí, které jsou v některých zemích vidět.

Znamená to, že poškozené firmy se budou moci nyní soudit se státem o odškodnění?

Pokud vláda zareaguje podle práva, tak to nebude ani tak obtížné. Bude jim stačit o náhradu škody žádat. Krizový zákon, podle kterého vydává opatření vláda, přímo obsahuje paragraf o kompenzacích škod. Proto nejspíš vláda 23. března opatření zrušila a nechala je vydat podle zdravotnického zákona, kde náhrada škody není. To jim soud otloukl o hlavu. Pokud se vláda vrátí tam, kde měla od začátku být, a bude je vydávat ona, tak náhrada škody je.

Může to vláda udělat i zpětně a vydat všechna opatření podle krizového zákona od 23. března? Nebo co se vlastně stane s tímto mezidobím?

Toto je to věc navazujících soudních sporů, které musí vést konkrétní poškození. Tím, že vláda zrušila některá opatření, tak po dobu, kdy platila nelegální opatření, lze říct, že dotčení nelegálním opatřením utrpěli újmu a mohou jít k soudu. Dnešní soud jim pomohl právě v tom, že konstatoval nelegálnost opatření.

A to tedy platí pro všechna opatření od 23. března?

Není to tak jednoduché. Jde o dva typy opatření, jedno se týkalo zavření provozoven, druhé volného pohybu, tedy jestli smíme do parku a podobně. Obě opatření se však každý týden, někdy dvakrát třikrát, měnila. Vždycky se vydalo nové opatření a to předchozí zrušilo. Já jsem nenapadal všechny, protože to by bylo strašně drahé na soudních poplatcích. Napadl jsem pouze ty první, a pak ty poslední. Ale domnívám se, že kdokoliv by chtěl přezkoumat jakékoliv z těch dalších opatření, tak aspoň ví, jak postupovat, a že soudy žalobu přijmou.

Co bych tedy měl dělat jako majitel obchodu, který musel zavřít a cítí se být poškozen? Můžu podat žalobu a požadovat náhradu újmy?

To nepochybně můžete, protože soud některé z těchto opatření prohlásil za protizákonné. Pořád ale musíte prokázat, že vám újma vznikla kvůli těmto opatřením a že byla veliká. 

Jaký bude další postup? Vláda musí do pondělí vyhlásit ta samá opatření podle krizového zákona?

Hlavně je to velký podnět k poučení, jak podle ústavy řídit stát v epidemii. Pokud vláda bude chtít všechno rozvolnit, nemusí dělat nic. To však asi chtít nebude a asi by to bylo i nesprávné. Pokud bude chtít opatření udržet, bude je muset vydat ona, nikoliv ministerstvo zdravotnictví, a měla by dobře zvážit, která jsou potřebná, protože je bude muset kompenzovat, tedy převzít část nákladů těch, kteří újmu utrpí. To je také spravedlivé, protože pak epidemie nedolehne jenom na někoho, ale společnost následky pojme jako celek. 

V rámci vlády se rozhořel spor, jak dlouho má nouzový stav trvat. Jakou to má návaznost?

Velkou. Vláda krizová opatření vydává v rámci nouzového stavu. To znamená, že pokud bude chtít udržet takto přísné zásahy do základních práv, bude muset vydat rozhodnutí o prodloužení nouzového stavu a v tom vymezit, která konkrétní práva podle listiny základních práv a svobod se omezují, a s tím předstoupit před Poslaneckou sněmovnu. Pokud to sněmovna přijme, teprve potom budou moci vydávat opatření podle krizového zákona.

Kdyby k dnešnímu rozhodnutí nedošlo a nouzový stav by skončil třeba k 1. květnu, jak navrhoval premiér Babiš, nadále by mohlo vydávat opatření ministerstvo zdravotnictví?

Ano, to by byl právnicky vzato dost rizikový scénář. Nechci tvrdit, že by se pan ministr zdravotnictví chtěl chopit diktatury. Ovšem bez ohledu na Poslaneckou sněmovnu, nouzový stav, třeba i po demisi nebo vyslovení nedůvěry vládě by mohl vydávat opatření, kterými by zásadním způsobem zasahoval do našich práv a svobod. To znamená, že by do toho nemohli mluvit ani koaliční partneři, protože by už to nebyla věc vlády, ale ministerstva zdravotnictví.

V současnosti tedy pokračování veškerých opatření závisí na trvání nouzového stavu?

Jednoznačně opatření jako třeba omezení svobody pohybu. Jsou některé drobné věci, jako třeba nakládání s některými druhy léků, které skutečně patří do gesce ministerstva zdravotnictví. Zásadní opatření pro základní lidská práva a svobody by však měla jít už jen přes vládu.

Dotkne se rozhodnutí soudu i uzavření hranic, nebo s tím nesouvisí?

Pouze nepřímo. Pokud se nemýlím, tak se jedná o ustanovení ministerstva vnitra. Resort v něm píše, že pokud pojedu do zahraničí, musím tam dodržovat totéž, co bych musel dodržovat podle zdravotnického opatření doma. Pokud jde ale o zákaz vycestování, který považuji za právně problematický, to už není záležitostí mého případu. To napadli senátoři STAN u Ústavního soudu. 

Jaký bude další postup?

Obě strany mohou dát kasační stížnost, v několika drobných věcech mi soud nevyhověl a počkám, až si přečtu odůvodnění. Ale celkově jsem s tím spokojený. Spíš je pravděpodobné, že kasační stížnost podá druhá strana, ta však nebude mít odkladný účinek. Časem se tedy sejdeme u Nejvyššího správního soudu. 

Proč jste se vůbec do sporu pustil? Jakou máte motivaci?

Více než dvacet let se zabývám zdravotnickým právem a moje Ph.D. je z veřejného práva. Některá z těchto opatření jsem přitom pociťoval jako zásah do osobních práv a říkal si, že je to špatně.

Týdeník hrot

  • Budoucnost robotických šílenců
  • Stát jako hoteliér
Objednat nyní