Pražský městský soud ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s pandemií čínské chřipky omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Vláda se ale po rozhodnutí soudu může vrátit k původnímu krizovému režimu přijímání opatření a vše poběží dál. Jen s tou podstatnou změnou, že se vládě vrátí i její odpovědnost za způsobenou škodu v rozsahu, kterou bude možná jednou posuzovat nějaký jiný soud.
Test demokracie
Pod tímto povrchem přehledným pro většinu populace je pak jedno podstatné zjištění. To, že demokracie v této zemi je pevná a má mechanismy, které jsou schopny její systém chránit. Byť v tomto případě poctivě přiznejme, že spíše než před diktátory před neumětely spolčenými s packaly.
Že by to chtělo do vlády nějakého ekonoma se zkušenostmi z praktického byznysu, jsme zjistili během měsíce vyhlašování a marného realizování řady protikrizových opatření dostatečně a více, než by se nám líbilo. Teď vidíme, že by to chtělo asi i nějakého právníka. Zvlášť když u Ústavního soudu leží ještě daleko vážnější žaloba.
Superministr a kadeřnice
A tak pomalu zjišťujeme, že jsme dostali prostým lidem oblíbenou a požadovanou vládu odborníků, ale v ne moc praktických oborech, které by se momentálně hodily. Takže máme hned několik specialistů na čerpání dotací, ministra schopného řídit minimálně dvě ministerstva najednou a úplně skvěle, pak taky ministryni financí, která vyniká v kadeřnickém řemesle, a ministra vnitra, jenž v téhle partě vynikl díky červené mikině.
Problém je, že tahle parta z okresního přeboru má v té naší volební soutěži díky výkonnosti mančaftů z opozičních lavic stále nebetyčný a možná už i nestáhnutelný náskok.
Život během pandemie
V rámci agentury PAQ Research vede Daniel Prokop longitudinální výzkum o tom, jak nákaza dopadá na životy Čechů. Každé dva týdny osloví se stejnou otázkou 3100 lidí. Z nejaktuálnější, třetí vlny vzešla tato zjištění:
• U 34 procent zaměstnanců došlo ke změně pracovního úvazku. A sice snížením úvazku (11 %), redukcí mzdy, flexibilní složky (8 %) či benefitů (5 %), přechodem na ošetřovné (6 %), vynucenou dovolenou (9 %), ztrátou příjmů z DPP (4 %). Ukazuje se tak, že zaměstnavatelé reagují na pokles tržeb mimo oficiální vládní programy typu kurzarbeit.
• 26 procent pracovně aktivních respondentů má obavy ze ztráty práce
• Počet domácností, kterým klesl příjem na polovinu a méně, během března nerostl a pohybuje se kolem 14 %. Přibývá však těch, kterým poklesl příjem méně.
• 36 procent domácností má úspory, které by při plném výpadku stačily maximálně na měsíc. Mezi OSVČ, samoživitelkami a pracovníky, které postihla změna úvazku a pracovního zapojení, však tvoří přibližně 15 až 20 %. Právě tyto skupiny jsou tak velmi rizikové a měla by na ně cílit sociální politika.
• Odklad splátek hypoték a nájmů zlepší schopnost domácností platit základní výdaje a zajistit provoz domácnosti. Pětina lidí z ohrožených skupin má však se stálými splátkami problém.
