Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Válka dronů je poznávacím znamením rusko-ukrajinského konfliktu. Kreml se přizpůsobil a dohnal náskok, který měla Ukrajina na počátku války v používání dronů.
Symbolem největší pozemní války na evropském území od roku 1945 je masové nasazení různých druhů bezpilotních letounů. Od drahých vojenských dronů až po jednoduché pozorovací s kamerou, které stojí několik stovek dolarů.
Hned první týdny války, která vypukla v únoru 2022, ukázaly, že Ukrajinci dokážou s jejich pomocí ničit kolony vojenské techniky na silnicích směřujících ke Kyjevu. V poslední době je ale patrné, že se laciné drony naučili používat i Rusové a jejich továrny je nyní chrlí ve stále větším množství. Moskva navíc intenzivně investuje do jejich vývoje.
Rusové kromě jiného nasazují takzvané FPV (First Person View) drony, tedy de facto „hračky pro dospělé“, které byly před válkou doménou amatérských milovníků bezpilotního létání. Tyto jednoduché drony vybavené kamerou (a inovativně doplněné výbušninou) umějí velmi přesně najít a zničit nepřátelské cíle. Čím vyšší je pořizovací cena nepřátelské techniky – jedná se například o tanky nebo protiraketové systémy –, tím lépe. Drony za několik stovek dolarů jsou schopny zničit vojenské vybavení v ceně milionů dolarů.
Stále větší obliba FPV dronů vojáky přinesla prospěch hlavně čínskému výrobci DJI. Ten ovládá zhruba 75 procent trhu s komerčně vyráběnými drony. Do září loňského roku dodával své výrobky oběma stranám konfliktu, pak ale Peking zavedl omezení pro vývoz na Ukrajinu, což výrazně pomáhá ruské straně.
V „ladění“ ničivého účinku těchto hobby dronů vynikali zpočátku Ukrajinci, ovšem, jak upozornila agentura Reuters, Rusové nyní provádějí totéž v sofistikovanější podobě. O oblibě dronů svědčí skutečnost, že se obě země na sociálních sítích chlubí svými bojovými úspěchy a zveřejňují záběry ukazující ničení nepřátelské techniky.
Operátoři bezpilotních letadel z ukrajinské 80. výsadkové útočné brigády potvrdili, že v okolí Bachmutu už Rusko získalo převahu, protože má lepší vybavení a také logistiku. Drony ruská armáda používá ve dne i v noci. Podle jednoho z ukrajinských velitelů zavedli Rusové jejich sériovou výrobu. Určené jsou nejen pro přímé údery, ale také pro průzkum a sledování ukrajinských cílů.
Rusové slaví úspěchy zejména s novým druhem bezpilotních letounů Lancet. Ty nesou speciální munici EFP (typ kumulativní nálože), která dokáže proniknout i pancéřováním drahých moderních obrněnců, včetně německých tanků Leopard a amerických bojových vozidel Bradley.
Právě takto mělo Rusko na podzim zničit několik ukrajinských letounů MiG-29 a Su-25. Ukrajina ovšem tvrdí, že se jednalo o pouhé makety letadel.
Jako efektivní obrana vůči dronům se ukazuje schopnost elektronického boje (EW), tedy rušení jejich ovládání. I proto bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil loni v listopadu sbírku na výrobu nových modelů EW stanic, které dokážou rušit ruské bezpilotní prostředky až na vzdálenost dvaceti kilometrů.
Ukrajina po masivních leteckých náletech a ruském bombardování doufá, že co nejdříve dostane americké stíhačky F-16, které mají zvýšit šance jejího letectva bránit se útokům (nejen) dronů. Nizozemský úřadující premiér Mark Rutte těsně před Vánocemi slíbil, že prvních osmnáct stíhaček dostane napadená země již brzy. Není ale jasné, zda se bude jednat o týdny, nebo spíše o měsíce.
I když Kreml přebírá na ukrajinské frontě iniciativu, ještě to neznamená, že nakonec vyhraje. Šéf NATO Jens Stoltenberg naopak zdůraznil, že Rusko utrpělo strategickou porážku. Hlavním cílem Putina bylo zabránit vstupu východoevropské země do EU a Severoatlantické aliance. Nyní má přitom Ukrajina do Evropy mnohem blíže, než tomu bylo před únorem 2022.
„Rusko ztratilo stovky letadel, tisíce bitevních tanků a má tři sta tisíc obětí. Jeho ekonomika je slabší. Inflace stoupá, životní úroveň klesá,“ vyjmenoval Stoltenberg těžkosti, kterým Rusko a jeho armáda čelí.
Americký Institut pro studium války (ISW) na přelomu roku napsal, že současné masivní útoky drony, bombami i nejrůznějšími druhy raket a střel nedokáže Rusko „vydržet“ po delší dobu. Na druhé straně se ale Moskvě daří zahltit ukrajinskou protivzdušnou obranu a působit stále větší škody. Nejen na vojenských výrobních kapacitách, ale také civilním cílům a infrastruktuře. Kreml se tím snaží podkopat bojovou morálku obyvatel napadené země.
