Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Česko si pořídí 24 supermoderních amerických stíhaček F-35, jejichž cena se podle podmínek pohybuje mezi 100 a 160 miliony dolarů za kus. Kolem historicky největší české zbrojní zakázky se však vedou spory – a právem.
Letouny F-35 nahradí švédské stroje JAS-39 Gripen, které česká armáda používá od roku 2005. Vojenská stránka věci je taková, že žádná jiná stíhačka takzvané páté generace na trhu není.
Další stránka věci je spojenecko-politická. Nákup F-35 je gestem vůči NATO, a hlavně vůči USA. A pak je tu hledisko ekonomické: Česko zaplatí 150 miliard korun teď a během desítek let za údržbu, opravy a modernizaci odhadem dalších 322 miliard. I to by byly pro český rozpočet obrovské peníze. Zprávy z poslední doby však bohužel naznačují, že může jít o hrubě podstřelený odhad.
Čerstvá zpráva amerického Úřadu pro kontrolu vládního hospodaření (GAO) totiž říká, že stroje F-35 jsou v praxi schopny létat jen 55 procent plánovaného času. Pentagon přitom oficiálně počítá s 85–90 procenty. To znamená, že funkčně vzato jsou ony letouny ještě téměř dvakrát dražší, než kolik čítá jejich cena nominální, již tak horentní.
Jednou z příčin je systém údržby, již má kompletně na starosti výrobce. Lockheed Martin tak má monopol na obsluhu – a samozřejmě naúčtování – všeho, co s provozem F-35 souvisí. Praví tak uspořádání z roku 2001, jež dnes Pentagon považuje za chybu.
Jiný problém paradoxně představuje neustálé zdokonalování stroje. Děje se za chodu, a jeho důsledkem tak je permanentní provoz ve zkušebním režimu.
Zařazování dalších a dalších nových technologií přitom slouží politickým účelům přinejmenším stejně jako účelům bojovým. Každé nové zařízení musí být někde vyrobeno a stává se novou subdodávkou. Rozšíření těchto subdodávek po celých Spojených státech zaručuje F-35 podporu v Kongresu.
Čím větší množství kongresových okrsků F-35 takto obsadí, tím větší podporu v Kongresu si zajistí, bez ohledu na funkčnost nově zařazených technologických fíglů. Lockheed Martin dnes má dodavatele pro F-35 ve 47 státech americké Unie, což zaručuje, že se stroj bude vyrábět, i kdyby jeho vojenský význam razantně poklesl.
Taková obava přitom existuje. Je možné, že současný trend letadel fungujících bez lidské posádky vojenskou scénu 21. století ovládne docela. Člověka tak napadá kacířská myšlenka: Není to, jako bychom si kupovali nejnovější nokii přesně ve chvíli, kdy Steve Jobs chystá představení prvního iPhonu?
Podrobněji se tématu věnujeme v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
