Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Prudce rostoucí ceny energií a surovin zkomplikují centrálním bankám boj proti inflaci, říká šéf Norges Bank Investment Management.
Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě více tak pravděpodobně poroste zájem Čechů o investice. Je to logický krok pro ty, kteří chtějí dosáhnout na lepší výnos pro své úspory. Už loni investice v Česku zaznamenaly mimořádný rok.
Úroky na spořicích účtech klesají. Ještě více tak pravděpodobně poroste zájem Čechů o investice. Je to logický krok pro ty, kteří chtějí dosáhnout na lepší výnos pro své úspory. Už loni investice v Česku zaznamenaly mimořádný rok.
Nová studie naznačuje, že už před 1,45 milionu let porcoval jeden náš dávný příbuzný kamenným sekáčem jiného našeho dávného příbuzného.
Holenní kost s drobnými řezy způsobenými kamenným nástrojem naznačuje, že se dávní lidé navzájem jedli už před 1,45 milionu let. Plyne to ze studie, kterou před několika dny publikoval vědecký časopis Scientific Reports (patří do rodiny časopisů Nature).
Prohlásit naše předky z oné doby za kanibaly je přesto poněkud ošidné, protože nevíme, kdo koho porcoval. V minulých dobách žilo vždy současně několik druhů našich dávných příbuzných, řečenou kost se nepodařilo spolehlivě identifikovat a o „řezníkovi“ logicky nevíme nic jiného, než že vládl kamennými nástroji.
Na stopy dávného lidského řeznictví přišla spoluautorka studie, paleoantropoložka Briana Pobinerová z washingtonského Smithsonova institutu, úplnou náhodou. Hledala mezi dávnými lidskými pozůstatky uloženými v Národním keňském muzeu v Nairobi takové, na nichž zanechaly stopy zvířecí zuby, a její pozornost upoutaly několik milimetrů dlouhé škrábance na dotyčné holenní kosti.
Vrypy měly úplně stejnou barvu jako samotná kost, a byly proto pravděpodobně stejně staré. Nezdálo se, že by je způsobily zuby, ale jistotu Pobinerová získala až porovnáním s databází 898 moderních kostí s povrchovými poškozeními známého původu (způsobenými nejrůznějšími kamennými nástroji, zuby krokodýlů a šelem či pošlapáním od krav na různých podkladech), kterou připravili její kolegové.
A výsledek je poměrně jasný. Podle vyjádření Pobinerové pro web prestižního vědeckého časopisu Nature „nejlogičtější závěr zní“, že dávný majitel holenní kosti byl „rozporcován za účelem konzumace“.
Kdo byl oním majitelem, však není úplně jasné. Holenní kost nalezenou u jezera Turkana (dříve Rudolfovo jezero) v Keni archeologové nejprve přiřkli našemu dávnému příbuznému Australopithecu boisei (Paranthropus boisei), ale později ji identifikovali jako pozůstatek našeho přímého předka, člověka druhu Homo erectus.
Nelze ovšem – vzhledem k vzácnosti nálezů takto starých holenních kostí – úplně vyloučit, že ve skutečnosti šlo o člověka Homo habilis.
Jisté proto není vůbec nic, včetně toho, zda šlo o skutečný kanibalismus, nebo o cosi, co bychom mohli nazvat mezidruhovou příbuzenskou konzumací.
