Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Skoro kilometr dlouhá zeď zřejmě sloužila před více než 10 tisíci lety jako pomůcka při lovu sobů. Naši předkové podle ní nejspíš zaháněli stáda zvířat do bažin či jezera. Později ji zaplavily stoupající vody Baltského moře.
Na dně Baltského moře se u pobřeží Německa táhne 971 metrů dlouhá pravěká zeď. Jde pravděpodobně o nejstarší dochovanou „megastavbu“ v Evropě. Podařilo se jí objevit náhodou, když posádka výzkumné lodi zapnula během studentského výletu do Meklenburského zálivu zhruba deset kilometrů od pobřeží sonar.
Stavbu nacházející se 21 metrů pod hladinou pojmenovali vědci Blinkerwall. Po detailním ohledání zjistili, že ji tvoří 300 velkých balvanů spojených 1 400 menšími kameny.
Některé z kamenů jsou tak těžké, že by s nimi nedokázala pohnout ani skupina lidí. Stěna je většinou nižší než jeden metr a kameny, které ji tvoří, váží dohromady přibližně 142 tun.
Podle studie, kterou v únoru zveřejnil prestižní vědecký časopis PNAS, tuto zřejmě nejstarší megastrukturu v Evropě postavili lovci a sběrači, a to před více než deseti tisíci lety. Ve své době pochopitelně stála na souši – nejspíš v těsné blízkosti jezera či bažiny.
K jakému sloužila účelu, není úplně jasné, archeologové se však domnívají, že ji tehdejší lovci využívali jako jakýsi „jízdní pruh“ při honu na soby. „Když pronásledujete zvířata, sledují tyto struktury a nepokoušejí se je přeskočit,“ řekl britskému deníku The Guardian Jacob Geersen z Leibnizova institutu pro výzkum Baltského moře ve Warnemünde: „Smyslem mohlo být uměle vytvořit úzké hrdlo doplněné druhou stěnou nebo břehem jezera.“
Pronásledovaná zvířata nakonec nejspíš skončila ve vodách nedalekého jezera, což je zpomalilo. Pro lidi číhající v kánoích, kteří byli ozbrojeni luky a šípy, byl tak lov snazší.
Vzhledem k tvaru a téměř kilometrové délce je prakticky nemožné, že by zeď zformovaly přírodní procesy: například tsunami nebo pohybující se ledovce. Pokud jde skutečně o stavbu využívanou k lovu, vznikla před více než 10 tisíci lety a přibližně před 8500 lety ji zaplavily stoupající vody Baltského moře.
„To řadí Blinkerwall mezi nejstarší známé příklady lovecké architektury na světě a potenciálně z něj činí nejstarší člověkem vytvořenou megastavbu v Evropě,“ míní vědci.
Geersen se hodlá v budoucnu na místo vrátit. Chce pochopit, jak byla tehdejší krajina utvářena, a poté hledat zvířecí kosti a lidské artefakty, jako například hroty oštěpů a šípů.
