(Ne)vyrovnání s minulostí
Ani po více než třiceti letech po listopadu 1989 si česká justice neví rady se špičkami protiprávního komunistického režimu
Lepší pozdě než nikdy. Ale může být ještě nějaké později, když jednomu je 97 a druhému 91 let? Řeč je o někdejším československém premiérovi Lubomíru Štrougalovi a bývalém federálním ministru vnitra Vratislavu Vajnarovi, kteří (prozatím) neunikli případnému soudnímu přelíčení za smrt nevinných lidí na železné oponě. Ti se tehdy ničím neprovinili. Jen nechtěli žít v socialismu, toužili po svobodném životě na Západě.
Ústavní soud totiž označil za předčasné zastavení jejich trestního stíhání, o čemž rozhodlo státní zastupitelství s odůvodněním, že oba bývalí komunističtí politici trpí duševními chorobami a nejsou schopni chápat smysl trestního řízení. Ústavnímu soudu ovšem vadilo, že znalecké posudky vypracovali znalci, kteří nebyli nestranní, protože byli spojeni s nedemokratickým předlistopadovým režimem.
„Jeden ze znalců dokonce před rokem 1989 působil v protivzdušné obraně, která měla za svůj účel a cíl také zastavovat ty, kteří hranice přecházeli,“ sdělila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. „Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
