Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Lanýže se v Česku kdysi pěstovaly i jedly. Richard Beneš chce tradici obnovit s ojedinělým vědeckým přístupem.
Průměrná česká domácnost nasbírala podle tradičního šetření ministerstva zemědělství v loňském roce v tuzemských lesích 5,95 kilogramu hub. Houbařskou sezonu 2020 tak lze označit za průměrnou, dlouhodobý průměr se pohybuje těsně pod šesti kily na rok za domácnost.
Mezi nasbíranými plody však (doufejme) chyběla gurmánská houba, která se v Česku poměrně hojně vyskytuje. Lanýže jsou totiž v Česku přísně chráněné, jejich sběr je zakázán pod pokutou padesát tisíc korun a lokality, kde se vyskytují, vědci a ochránci životního prostředí drží v přísném utajení.
Přesto by mohla být delikatesa tuzemského původu v dohledné době opět k dostání. Manželé Richard a Lenka Benešovi se spolu s mikrobiologem Milanem Gryndlerem pokoušejí obnovit přerušenou tradici pěstování lanýžů. Před pár lety proto založili společnosti Český lanýž a Český lanýž servis a zájemcům od jara nabízejí sazenice stromků, které geneticky otestovali na přítomnost cenné houby. Vedle toho založili poblíž Prahy výzkumnou lanýžárnu, kde zkoušejí, jaké podmínky houbám nejvíce svědčí.
„V současné době máme na zkušebních plochách vysazeno několik set sazenic, na kterých provádíme výzkum. K nim máme připraveny k výsadbě čtyři hektary a nakupujeme další půdu. V dlouhodobém horizontu se chceme postupně dostat až na třicet hektarů. První sklizeň na zkušebních plochách bychom mohli mít za dva roky. Ve Francii už máme domluvené odběratele,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot Richard Beneš, který přesto věří, že většinu hub prodá v Česku.
Vzhledem k nejistotě, zda se vůbec nějaké lanýže urodí, jde o rizikový, ale bezesporu i vysoce výnosný byznys. Za kilo lanýže burgundského, na který se Benešovi zaměřili a pro který jsou v tuzemsku nejvhodnější podmínky, se na trhu platí patnáct tisíc korun. Za kilo běžných, volně rostoucích hub to podle zprávy o stavu lesa bylo předloni v průměru 160 korun. Kilo komerčně pěstovaných žampionů stojí podle Českého statistického úřadu zhruba 83 korun.
Více o možnostech pěstování lanýžů si můžete přečíst v rozhovoru s Richardem Benešem a v reportáži z lanýžárny. Ty najdete v tištěném vydání týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 30. srpna 2021.
