Evropské burzovně obchodovatelné fondy ETF, které se zaměřují na zbrojařské firmy, hlásí zvýšený zájem investorů.
Evropské burzovně obchodovatelné fondy ETF, které se zaměřují na zbrojařské firmy, hlásí zvýšený zájem investorů.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
Peking za nic na světě nechce hrát hru, na níž Rusům skočili Němci – dostat se do závislosti na dodavateli, který může vydírat otáčením kohoutů z Východu na Západ a zase naopak.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
V domácích startupech dnes pracuje kolem 150 tisíc lidí, tedy mnohem víc než třeba v zemědělství. Pracovní trh je ale stále nastaven na míru pro korporace nebo dělníky v továrnách, stěžují si mladé a prudce rostoucí firmy.
I přes změnu klimatu je nejlepší stávající polohy pro pěstování chmelu v Česku ponechat tam, kde jsou, říkají odborníci.
Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
„Dopady klimatických změn na pěstování chmele zasáhnou nejvíce jižní část Evropy, jako je například Slovinsko, Španělsko a Portugalsko. Česká chmelařská oblast dopadla v průzkumu velmi dobře, stejně tak německá oblast Hallertau,“ uvedl Možný. Nicméně i Česko se může potýkat s problémy při pěstování chmele v důsledku klimatických změn.
Chmel potřebuje určité druhy půdy a umístění. Během staletí podle Možného postupně vynikly lokality, které dlouhodobě dávají nejlepší výnosy a kvalitu, což není možné jednoduše přestěhovat jinam. Proto i přes změnu klimatu je nejlepší stávající polohy pro pěstování v Česku ponechat tam, kde jsou.
„Sice celoevropsky se teploty budou zvyšovat rovnoměrně, střední Evropa bude z hlediska srážek na tom o něco lépe, což je i jeden z dalších důvodů. Dobré výnosy chmele vyžadují dostatek vody. Proto jsou výhodné lokality poblíž vodních toků s vyšší hladinou spodní vody. I mikroklimatické podmínky mohou být rozhodující,“ řekl Možný.
Expert míní, že si chmelaři i pivovarnický průmysl uvědomují přicházející problém v souvislosti se zvyšujícími se teplotami, suchem a jak velkému tlaku v současné době čelí. „Světový trh je provázaný a myslím si, že celosvětově většina producentů situaci sleduje. Vyvozuji to i ze statistik námi publikovaného vědeckého článku o dopadech klimatických změn na pěstování chmele v časopise Nature Communications, který patří k jednomu z nejčtenějších,“ uvedl Možný.
Dodal, že začínají vznikat různé iniciativy největších výrobců piv například ve Spojených státech. V České republice Plzeňský Prazdroj vyvíjí iniciativu Pro chmel, pomocí které se snaží pomoct českým chmelařům.
Mezi nabízená řešení současné situace podle Možného patří například šlechtění odrůd chmele nebo užití vhodnější agrotechniky, která je šetrnější a pomáhá zachovávat dostupnou vodu v půdě. „Jsem optimistický a věřím, že se produkce chmele a výroba piva dokáže zachovat. Jednak díky iniciativám největších výrobců piv, stejně tak díky vědeckému výzkumu,“ dodal.
