Na kybernetické frontě klid. Proč ruští hackeři zatím neútočí?
Hackeři jsou na Ukrajině nejúspěšnější divizí ruských invazních jednotek. Na západní servery zatím neútočí, to se ale může změnit.

V polovině března radnice Prahy 5 ochutnala výsledky úspěšného kybernetického útoku. Hackerům se podařilo vyřadit informační systémy úřadu téměř na dva týdny. Maximální technická vymoženost, kterou mohli zaměstnanci používat, byl telefon. Ve stejném měsíci podobné – naštěstí ale neúspěšné – pokusy zažily údajně i další úřady pražských městských částí.
Po mnoha varováních před hrozící kybernetickou válkou Západu s Ruskem pochopitelně útoky hackerů vyvolaly otázky, zda „už to přišlo“. I když jsou úřad i policie, která případy vyšetřuje, na sdělování detailů skoupé, zdá se, že s velkou pravděpodobností jde pouze o následek „běžného“ provozu internetových kriminálníků.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který podobné incidenty sleduje, spekulace o ruském pozadí útoku nepotvrzuje. Podle jeho vyjádření se za první měsíc a půl války nepotvrdila prokazatelná souvislost s ruskou invazí na Ukrajinu v žádném prověřovaném případě. Tedy ani u útoku na radnici v Praze.
Téměř zklamání zní ale také od odborníků na počítačovou bezpečnost z celého světa. Ruští vládní hackeři si za poslední léta vybudovali pověst elitního sboru a kdy jindy by měli své schopnosti předvést než během války? Jenže na Ukrajině ani v dalších zemích se zatím předpovědi o masivní vlně ničivých kybernetických útoků nenaplnily.
Nabízí se jednoduché vysvětlení: ruská hackerská jednotka je na tom se svými kvalitami podobně, jako se to ukázalo u zbytku údajné druhé nejsilnější armády na světě. Tedy prachbídně. I největší optimisté ale varují před takovými unáhlenými závěry. Podle nich existují daleko méně potěšující možnosti, jak klid na západní kybernetické frontě vysvětlit.