Na kybernetické frontě klid. Proč ruští hackeři zatím neútočí?
Hackeři jsou na Ukrajině nejúspěšnější divizí ruských invazních jednotek. Na západní servery zatím neútočí, to se ale může změnit.
V polovině března radnice Prahy 5 ochutnala výsledky úspěšného kybernetického útoku. Hackerům se podařilo vyřadit informační systémy úřadu téměř na dva týdny. Maximální technická vymoženost, kterou mohli zaměstnanci používat, byl telefon. Ve stejném měsíci podobné – naštěstí ale neúspěšné – pokusy zažily údajně i další úřady pražských městských částí.
Po mnoha varováních před hrozící kybernetickou válkou Západu s Ruskem pochopitelně útoky hackerů vyvolaly otázky, zda „už to přišlo“. I když jsou úřad i policie, která případy vyšetřuje, na sdělování detailů skoupé, zdá se, že s velkou pravděpodobností jde pouze o následek „běžného“ provozu internetových kriminálníků.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který podobné incidenty sleduje, spekulace o ruském pozadí útoku nepotvrzuje. Podle jeho vyjádření se za první měsíc a půl války nepotvrdila prokazatelná souvislost s ruskou invazí na Ukrajinu v žádném prověřovaném případě. Tedy ani u útoku na radnici v Praze.
Téměř zklamání zní ale také od odborníků na počítačovou bezpečnost z celého světa. Ruští vládní hackeři si za poslední léta vybudovali pověst elitního sboru a kdy jindy by měli své schopnosti předvést než během války? Jenže na Ukrajině ani v dalších zemích se zatím předpovědi o masivní vlně ničivých kybernetických útoků nenaplnily.
Nabízí se jednoduché vysvětlení: ruská hackerská jednotka je na tom se svými kvalitami podobně, jako se to ukázalo u zbytku údajné druhé nejsilnější armády na světě. Tedy prachbídně. I největší optimisté ale varují před takovými unáhlenými závěry. Podle nich existují daleko méně potěšující možnosti, jak klid na západní kybernetické frontě vysvětlit.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot.
Staňte se jedním z nich, nebo článek odemkněte zakoupením celého vydání.
