Polsko a Litva slíbily „lovit“ Ukrajince, aby bojovali za svou vlast

Od začátku války před více než dvěma lety se situace v ukrajinské společnosti zásadně změnila. Už se do armády na obranu napadené vlasti nehlásí davy dobrovolníků, vláda v Kyjevě naopak musí hledat rekruty i v zahraničí. Jedním z opatření je to, že Ukrajina přestala vydávat cestovní pasy a další doklady na zahraničních ambasádách, zájemci o prodloužení platnosti dokumentů se musí vrátit na Ukrajinu. Týká se to mužů ve věku 18 až 59 let.

S „lovem“ Ukrajinců v bojovém věku už nabídli pomoc ministři obrany Polska a Litvy. Jen na polském území by mohlo být až dvě stě tisíc mužů, kteří by měli sloužit v armádě, odhadla polská centrální banka. „Ukrajinští občané mají závazky vůči státu,“ zdůraznil polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz.

Kyjev hledá půl milionu nových vojáků. Ukrajinci už proti Rusům umírat nechtějí

Ukrajinská vláda má stále větší problémy dostat na frontu stovky tisíc nových vojáků. Motivovaných Ukrajinců, kteří chtějí jít do první linie, kvapem ubývá. Prezident Zelenskyj i armáda přitom hovoří o nutnosti naverbovat půl milionu čerstvých sil.

Ukrajinská vláda má stále větší problémy dostat na frontu stovky tisíc nových vojáků. Motivovaných Ukrajinců, kteří chtějí jít do první linie, kvapem ubývá. Prezident Zelenskyj i armáda přitom hovoří o nutnosti naverbovat půl milionu čerstvých sil.

Podle jeho slov Polsko už delší dobu navrhuje Ukrajině, že zajistí repatriaci Ukrajinců, kteří jsou povinni vykonávat vojenskou službu. „Myslím, že mnoho Poláků je pobouřeno, když vidí mladé ukrajinské muže v hotelech a kavárnách a slyší, jak velké úsilí musíme vynaložit, abychom pomohli Ukrajině,“ dodal polský ministr.

Ve stejném duchu se vyjádřil ministr obrany Litvy Laurynas Kasčiūnas, i když násilné deportace mužů vyloučil. Dodal ale, že by s Polskem mohli koordinovat různá opatření. „Nikdo je samozřejmě nebude svolávat a odvážet na Ukrajinu, to se nestane. Ale osoby je možné omezit z hlediska sociálních dávek, pracovního povolení, dokladů. To jsou varianty, které slyším z polské strany,“ řekl.

Ukrajince žijící v zahraničí, kteří se snaží vyhnout mobilizaci a nasazení na frontě, kritizoval také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Pokud si někdo myslí, že někteří budou bojovat daleko na frontě a riskovat životy pro svou zemi, a jiní zůstanou v zahraničí, tak se mýlí,“ zdůraznil Kuleba.

Mojmír Hampl: Proč by si měl Západ dobře rozmyslet, jestli Rusku zabaví zmrazený majetek

Aktuální úvahy EU o zabavování ruských aktiv znějí lákavě, ale dlouhodobě mohou nadělat více škody než užitku. Proč, vysvětluje šéf Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Aktuální úvahy EU o zabavování ruských aktiv znějí lákavě, ale dlouhodobě mohou nadělat více škody než užitku. Proč, vysvětluje šéf Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

Ne všechny státy v rámci EU zaujaly takto rázný postoj. Rozhodnutí pozastavit konzulární služby a vydávání cestovních pasů ukrajinským mužům v zahraničí nebude mít vliv na Ukrajince žijící v Německu, uvedla německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.

Omezení vyvolala u řady Ukrajinců odpor a pobouření. Část z nich obviňuje vládu z porušování ústavních a lidských práv. „Bylo by lepší vytvořit výcviková střediska v Polsku, kde by bylo možné poskytovat profesionální výcvik pro ty, kteří se obávají, že budou posláni na frontu nepřipraveni a budou sloužit pouze jako potrava pro děla,“ napsal jeden z Ukrajinců na facebookové stránky ukrajinského velvyslanectví.

V zemích Evropské unie žilo na začátku tohoto roku 4,3 milionu Ukrajinců, z nichž asi 860 000 jsou dospělí muži, odhaduje evropský statistický úřad Eurostat.

Migranti stojí Německo biliony eur na sociálním systému. Na penze ostatním nevydělají

Očekávání, že stovky tisíc migrantů začnou po začlenění do německé společnosti vydělávat na německé penzisty, se nenaplnila. Naopak, jsou pro sociální systém výraznou zátěží. Tvrdí to ekonom a odborník na financování důchodového systému Bernd Raffelhüschen z univerzity ve Freiburgu. 

Očekávání, že stovky tisíc migrantů začnou po začlenění do německé společnosti vydělávat na německé penzisty, se nenaplnila. Naopak, jsou pro sociální systém výraznou zátěží. Tvrdí to ekonom a odborník na financování důchodového systému Bernd Raffelhüschen z univerzity ve Freiburgu.