Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
Ředitel ukrajinského státního podniku Naftogaz Oleksij Černyšov varuje před ruskými útoky na zásobníky zemního plynu, které využívají obchodníci ze zemí Evropské unie.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
„Kapitálový trh nám nefunguje. Pojďme s tím rychle něco dělat, jinak nás ostatní úplně předběhnou,“ varuje ekonom Miroslav Zámečník. Amerika podle něj za dvacet let zbohatla o šedesát procent, Evropa ani ne o třicet.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Bílý dům se snaží zesílit tlak na Peking, aby nepomáhal ruské válečné mašinerii. Nově uvalil sankce na desítky subjektů se sídlem v Číně.
Mapy amerického Institutu pro studium války (ISW) odhalují, jak by Rusko mohlo zaútočit na východní křídlo NATO. Nejohroženější je Pobaltí.
Zhroucení fronty na východní Ukrajině může mít velmi vážné dopady na celou evropskou bezpečnost. A bez další vojenské pomoci ze Spojených států je porážka Ukrajiny nevyhnutelná. „Ukrajina nemůže udržet současné linie bez rychlého obnovení americké pomoci, zejména v oblasti protivzdušné obrany a dělostřelectva,“ zdůraznil analytik a vojenský historik Fredrick Kagan ve zprávě pro americký think-tank Institut pro studium války (ISW).
Právě Američané jako jediní ze západních spojenců Ukrajiny mají dostatečné kapacity, aby mohli rychle a v dostatečném množství tuto vojenskou pomoc poskytnout. Pokud však k urychlené dodávce zbraní a munice nedojde (o vojenské pomoci se má hlasovat ve Sněmovně reprezentantů v sobotu), může to mít negativní dopady na celé východní křídlo Severoatlantické aliance.
Kagan tvrdí, že Rusko prvně od začátku války ve velkém nasazuje letectvo na frontě, protože je ukrajinská protivzdušná obrana vyčerpaná a nemá dostatek munice. Navíc Rusové mohou v rovinatém terénu poměrně úspěšně operovat také s vojenskými kolonami obrněnců, aniž by utrpěli neúměrné ztráty. Pokud by ruský diktátor na Ukrajině zvítězil, mohl by celkem jednoduše obsadit i malé pobaltské republiky – Estonsko, Lotyšsko a Litvu.
Země NATO, zejména ty, které sousedí s Ukrajinou – Rumunsko, Maďarsko, Slovensko a Polsko – by v případě porážky Ukrajiny musely udržovat velké počty vojáků a techniky u svých vnějších hranic k odstrašení ruské hrozby.
Tyto jednotky by se pak nedostávaly na severu Evropy zejména v oblasti takzvaného Suwalského koridoru, tedy hranicí mezi Polskem a Litvou. Koridor přiléhá k ruské Kaliningradské oblasti. Jeho bleskové obsazení ruskými divizemi by odřízlo Pobaltí od možnosti vojenského pozemního zásobování z Polska.
V případě tohoto hypotetického scénáře by podle bývalého přednášejícího na americké vojenské akademii West Point neměli šanci hlavní evropští spojenci, jako je Německo, Francie a Spojené království, včas reagovat a ruské okupaci pobaltských republik zabránit.
Kreml by tak mohl použít zejména jednotky, které jsou rozmístěny v okolí Moskvy a Petrohradu. Naopak, pokud by Ukrajina zůstala silným a nezávislým státem, Rusko by mělo mnohem více svázané ruce v případě možné okupace Pobaltí, protože by muselo povolat jednotky ze středního Ruska a toho by si už členské země NATO všimly a mohly by včas reagovat.
I když Rusové zatím na Ukrajině postupují pomalu, jedná se o setrvalý tlak. Od začátku tohoto roku ruské jednotky obsadily území o rozloze 360 kilometrů čtverečních, tedy oblast srovnatelnou s velikostí amerického Detroitu, varoval Kagan.
