Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Je zvláštní ze strany státu nebo EU dotovat firmy, aby unesly cenu energie, kterou dotační autorita sama zdražuje systémem emisních povolenek.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Americká banka tvrdí, že vyšší úrokové sazby, inflace a globální konflikty zhoršily vyhlídky na přechod k obnovitelným energiím.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Kvůli rostoucím rozepřím Pekingu se Západem hledají společnosti způsoby, jak oslabit vliv Číny na svůj byznys. Vietnam se zdá být dobrou příležitostí.
Výrazná většina tuzemských firem počítá v následujícím roce se zvyšováním mezd. Vyplývá to z výzkumu, který pro společnost PKF Apogeo zpracovala agentura Ipsos. Podle autorů si české podniky uvědomují, že zaměstnanci jsou jejich největším kapitálem.
Průzkumu se zúčastnilo 152 firem z různých oborů a s různým počtem zaměstnanců – od několika lidí až po stovky pracovníků. V roce 2024 přitom zvýšení mezd plánuje zhruba 84 procent společností.
„Navýšení mezd, které firmy plánují na příští rok, se bude v průměru pohybovat do deseti procent,“ uvedl Tomáš Pacovský, managing partner PKF Apogeo. Dodal, že menší podniky přistupují k zaměstnancům zpravidla individuálně.
Podle průzkumu firmy zároveň reagují na změny v legislativě, které mají zrovnoprávnit smlouvy na dohodu o pracovní činnosti (DPP) a dohodu o provedení práce (DPČ), takže je omezují nebo mají v plánu omezit. Týká se to 38 procent dotázaných.
Dohody s ohledem na legislativní změny už omezilo jedenáct procent firem, dalších 27 procent je nejspíše omezí anebo nahradí běžnými pracovními smlouvami. Vzhledem k tomu, že nová legislativa v době sběru dat pro průzkum ještě neměla definitivní podobu, odpovědělo 44 procent dotázaných, že dohody pravděpodobně omezovat nebudou, jen přizpůsobí novým zákonným podmínkám.
„Myslím, že k omezení DPP určitě dojde, ztratí totiž pro zaměstnavatele atraktivnost a celá agenda se velmi zkomplikuje,“ uvedla Jana Hajdová, payroll & HR outsourcing team leader. „Pokud hovořím s kolegy se zkušenostmi ze mzdové praxe, připravovaný systém není bohužel procesně dobře nastavený.“
Podniky přemýšlejí také o zaměstnaneckých benefitech: za důležité je považuje zhruba 82 procent z nich. Záleží ovšem na velikosti podniku.
„Obecně lze říci, že malé společnosti nepovažují zaměstnanecké benefity za tolik důležité, svým zaměstnancům je poskytují méně často a investují do nich signifikantně méně prostředků oproti společnostem větším,“ sdělil partner firmy pro oblast transakcí Pavel Postl.
Náklady na benefity se podle výzkumu nejčastěji pohybují v pásmu do 2,5 tisíce korun. Čtvrtina firem ale investuje do zaměstnanců měsíčně 2,5 až pět tisíc korun a devět procent šest až deset tisíc korun. Zbytek konkrétní částky neeviduje nebo naopak přispívá ještě víc – v ojedinělých případech i více než dvacet tisíc korun.
Standard představují stravenky a příspěvky na stravování, které nabízí 56 procent zaměstnavatelů. Oblíbená je dovolená nad rámec zákonné lhůty (47 procent), zaměstnanci oceňují i příspěvek na penzijní spoření, který poskytuje 42 procent firem.
„Bude zajímavé porovnat výsledky za půl roku,“ řekla Jana Hajdová. Protože osvobození benefitů od daní bude mít limit v úrovni poloviny průměrné mzdy, dojde k významnému snížení atraktivnosti některých druhů benefitů a firmy budou nuceny hledat jiné cesty. Také mladá generace má jiné požadavky na benefity, směřuje spíše do oblasti flexibility a work-life balance.
