Martin Jahn: Auto je svoboda

Nástup elektromobility a covid-19 jsou pro automobilky dvě rány najednou, s nimiž se nyní musíme vypořádat. Nebudeme brečet, budeme pracovat a uvidíme, říká Martin Jahn.

Martin Jahn: Auto je svoboda
Martin Jahn | Martin Pinkas

Elektromobilita je politické zadání a Rubikon už jsme překročili, říká k osudu evropského autoprůmyslu Martin Jahn, který v těchto dnech končí ve funkci viceprezidenta FAW-Volkswagen, čínského výsadku největší světové automobilky. Nejvýše postavený Čech v celém koncernu Volkswagen poskytl týdeníku Hrot rozhovor o aktuální situaci na trhu, který jako první postihla pandemie, i o ne zrovna růžových vyhlídkách automobilového průmyslu.

Před pár dny jste se vrátil po čtyřech letech z Číny. Jak se tamní ekonomika vzpamatovala z pandemie a jaká je v zemi nálada?

Nálada je dobrá. K propadu na trhu automobilů o sedmdesát až osmdesát procent došlo hned v březnu, pak se ale trh začal rychle zvedat. V dalších měsících už to bylo 40, 30 a v posledních dvou měsících se prodávalo tak pět procent pod loňským rokem. Počítáme, že celoročně se prodeje sníží o šest až deset procent, což je výrazně méně než kdekoli jinde na světě. V Evropě či v Americe bude trh dvacet až třicet procent pod loňskem.

V Číně došlo během krize k zajímavému posunu v segmentech. Prémiový trh vzrostl, takže Audi, BMW a Mercedes posílily. Vyšší střední třída má peněz dost a kupuje auta dál. Odskákala to levná auta, tedy především čínské značky, ale i peugeoty, fiaty, fordy a podobné.

A Volkswagen?

Ten je někde uprostřed a dokonce mu narostl trošku tržní podíl. Takže pro nás to nemělo nějaké zvláštní dopady. Celá čínská ekonomika pak počítá s růstem od nuly do tří procent, takže k poklesu by dojít nemělo. Jinak Čína se vrací velmi rychle k normálnímu životu, i když se stále všude nosí roušky, měří teplota a je větší hygienická disciplína. Ale restaurace jsou otevřené, auta se kupují, létá se, jezdí se vlaky.

Vláda po vlně koronaviru změnila svůj cíl. Už nejde o růst HDP, ale o to nedopustit růst chudoby, nárůst nezaměstnanosti a podržet klíčové firmy, tedy velké čínské banky, telekomunikace a infrastrukturu. To se podařilo. Třeba investice do infrastruktury narostly meziročně o deset procent. Celkový fiskální stimul přitom nebyl tak velký. Činil asi pět procent HDP, zatímco v Evropě je to nějakých 25 procent. Jinak průběh pandemie tam byl mnohem příznivější než třeba v USA či v Itálii.

A jak v průběhu karantény fungovala vaše firma?

Fabrika byla zavřená po čínském novém roce a trvalo to v řádu týdnů. VW byl jedním z prvních, kdo nastartoval. Výpadek v prodejích tak bude v rámci procent a větší dopad bude na profitabilitu a likviditu, protože náklady běžely. Museli jsme třeba podržet dealery, aby nezkrachovali. Takže když to za VW shrnu, dosáhli jsme navýšení tržního podílu, mírně klesnou objemy a profitabilitu se snažíme dohnat.

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle týdeníku Hrot, které vychází v pondělí 3. srpna. Předplatit si ho můžete ZDE.

 

Týdeník hrot

  • Muzikanti na mizině
  • Dlouhé čekání krátkou práci
Objednat nyní