Makro: Egypt žije jako za faraonů, ale za cizí peníze
Dominance armády za prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího zadusila egyptskou ekonomiku. Jeho megalomanské projekty už nechce financovat ani Záliv

Egyptský průvodce, říkejme mu třeba Mahmúd, se v autobuse vezoucím české turisty nemusí ohlížet, zda náhodou nenaslouchá nějaké specializované ucho, když odpovídá na otázku, jak se Egypťanům jeví jejich současný vládce, Abd al-Fattáh as-Sísí. Odpověď je proto upřímná: „Sísího normální lidé nezajímají, jako novodobý faraon má rád velké stavby, celá města a osmiproudé dálnice, které budou připomínat jeho éru.“
Všechno, co je vidět po příletu na bývalé vojenské letiště v El Alameinu, proslulém tankovými bitvami mezi Rommelovými Afrikakorps a britskou 8. armádou, to potvrzuje. Nová dálnice vedoucí podél pobřeží Středozemního moře na západ k Libyi je právě ve výstavbě: čtyři pruhy tam, čtyři v opačném směru a po boku má každý směr ještě dvouproudovku pro lokální provoz. Hodiny jedete po staveništi s nevídaným množstvím techniky, stovkami nákladních aut s nápisy v němčině, holandštině nebo italštině, prozrazujícími původní majitele. Na dokončených úsecích není bůhvíjaká dopravní zátěž, bohatě by stačila čtyřproudá silnice, ale tady se dimenzuje na zářnou budoucnost.
Postav to, oni přijdou
Několik kilometrů široký pás území mezi dálnicí a mořem mají za pár let zaplnit desítky hotelových resortů a rezidenčních projektů, Egypt by se rád brzy dostal někam ke dvaceti milionům zahraničních turistů ročně, před arabským jarem měl rekord 14,7 milionu.