Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Občas se přes samou kritiku poměrů lze vmanévrovat do pasti, když se náhle situace zlepší, jako se to stalo v případě lednové inflace, která meziročně spadla na nečekaně nízká 2,3 procenta.
V prosinci Česko drželo se 7,6 procenta nezáviděníhodné celoevropské prvenství, pokud jde o meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP), a v očích opozice byl viník jasný – Fialova vláda. Samotné mezinárodní srovnání dlouho stačilo k pocitu silné rozladěnosti, protože meziroční míra inflace v Česku se výrazně utrhla v lednu 2022 a k evropskému průměru se vrátila až po dlouhých dvou letech.
Zaplaťpánbůh, že spotřebitelská inflace je u nás konečně o desetinku procenta pod průměrem eurozóny (2,7 oproti 2,8 procenta) a nižší než v sousedních zemích. Německo vykázalo vzestup cen o 3,1 procenta, Rakousko i Slovensko shodně o 4,3 procenta a v poslední době tolik sledované Polsko o 3,9 procenta. Osvěžující.
Znamená to tedy, že premiéra Fialu můžeme od nynějška považovat za „krotitele cen“, a že se dynamika cen zklidnila zásluhou vlády?
Ale kdepak: tak jako bylo dříve zcela schizofrenní tlouct vládu po hlavě, že zavinila inflaci, a zároveň že svými škrty ožebračuje důchodce a zemi přivodí recesi (omezení výdajů působí protiinflačně), teď zase není úplně korektní si tetovat symboly vítězství na vládní hrudník. Neboť inflace je koneckonců „monetární fenomén“, a ty má u nás na starosti ČNB. K tomu se ještě dostaneme.
V posledním čtvrtletí loňského roku bylo srovnání české spotřebitelské inflace s vývojem v zahraničí zkreslováno vlivem předloňského „úsporného tarifu“, který v roce 2022 o několik bodů inflaci snižoval, a loni to bylo opačné. Pro průměrně vzdělaného člověka s klidnou myslí je „bazický efekt“ pochopitelný, což ještě neznamená, že vysvětlování typu „kdyby statistici v roce 2022 dopad úsporného tarifu počítali jinak, stouply by meziročně ceny jen o 4,2 procenta“, akceptuje s porozuměním.
Vládě se příliš nedařilo „odkomunikovat“ ani očekávaný dopad cen regulované složky na celkový účet za elektřinu a plyn pro domácnosti a firmy. Tohle, ale i zvýšení mýtného, daně z příjmů korporací a další opatření z konsolidačního balíčku měly být důvody pro další zdražování potravin o 5 až 10 procent, které avizoval v půli prosince prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, ačkoli DPH u potravin měla od nového roku poklesnout o tři procentní body na 12 procent.
Pokus o přípravu publika na další ránu tedy nevyšel, i když v předchozích letech se v informačním šumu způsobeném nejrůznějšími výpadky, válečným skokovým růstem cen potravin i energií dařilo mnoha firmám nejen pokrýt náklady, ale ještě něco přihodit, a udržet v celoevropském srovnání nadprůměrnou ziskovost.
Tentokrát ovšem trpělivost došla, a bylo na místě z taktických důvodů alespoň na čas trochu ubrat plyn. Například řetězce udělaly přesný opak toho, k čemu je Prouza vcelku nepokrytě vybízel: zkusily si zlepšit image selektivním zlevňováním potravinářského sortimentu, zejména v cenově citlivých základních položkách. Podle ČSÚ meziměsíčně podražily nealkoholické nápoje o 3,9 procenta, ovoce o pět a zelenina o 2,4, naopak chléb zlevnil o 3,5 procenta, uzeniny o 2,4 a cukr o 8,2 procenta. Uvidíme, zda to není jen dočasný marketingový tah, jak se domnívá viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová.
Lednová meziměsíční inflace ve výši 1,5 procenta není nízká, ale počítalo se s podstatně horším číslem – například v poslední prognóze ČNB. Její představitelé si vůbec oznámení statistického úřadu o lednové inflaci užívali jako vůni napalmu po ránu. Jako vítězství přístupu, který „neposlechl model“ vybízející k dalšímu růstu úrokových sazeb nad sedm procent až někam ke 12 procentům, a místo toho vsadil na protiinflační působení korunových intervencí. Vyšlo to. Velkou část práce sice odvedlo opadnutí nákladových tlaků zvenčí, zejména energie a komodity jsou dneska na úrovních jako v létě 2021, ale co – výsledek se počítá.
Nic ale není zadarmo: překvapivě nízká lednová inflace vyvolala dojem, že ČNB už poletí jenom na křídlech holubic, a půjde se sazbami rychle dolů, ostatně komentáře radních ČNB doprovázející rozhodnutí bankovní rady o snížení základní měnově-politické sazby o půl procentního bodu z minulého týdne mohly tenhle dojem vyvolat.
Trh si to vyhodnotil jako perspektivu rychlého snížení úrokového diferenciálu oproti euru a zejména dolaru, a koruna prudce oslabila. Guvernér Michl, jinak blažený, předvedl verbálního jestřába, jakože s tím snižováním sazeb se nebudou ukvapovat. Uvidíme, zda to bude koruně stačit.
