Poučení z Nutelly: S drahotou politici nic neudělají. Jediné, co funguje, je tržní tlak

Premiérova show s Nutellou pobavila masy. Nicméně trochu jinak, než si její tvůrci původně představovali. I když je samozřejmě těžké říci, co si vlastně mohli představovat. Že Petra Fialu přiblíží lidu, když bude veřejně přemítat nad nákupním košíkem o otázkách, které si ti lidé sami kladou už dlouhá léta? 

Zdá se, že premiérovi mediální poradci nejsou zrovna mistři svého řemesla. Pamětníkovi vytane v této souvislosti na mysli slavná poznámka mistra odborného výcviku na výučním listě krejčovského učně Vasila Biľaka: „Nepúšťať na saká.“

Politik se má Nutelle vyhnout obloukem

Levnější nákupy v Německu, a zejména v Polsku jsou předmětem veřejných diskusí a reportáží snad všech médií, co jich v Česku je. Hitem se staly během posledního inflačního roku, ve skutečnosti jsou ale cenové odlišnosti a rozdílná kvalita v našich a zahraničních supermarketech jevem letitým a mnohorozměrným. Pro politika jde každopádně o téma, jemuž by se měl pokud možno obloukem vyhýbat, protože se nejedná o jednoduše řešitelný problém a každý si na něm nutně vyláme zuby.

Fialova nutella aneb Jak se premiér probudil ze stoleté hibernace

Podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové premiér „kašle“ na české výrobce a raději se natáčí s nákupním vozíkem. Má pravdu, takhle trapno tu už dlouho nebylo.

Podle šéfky Potravinářské komory Dany Večeřové premiér „kašle“ na české výrobce a raději se natáčí s nákupním vozíkem. Má pravdu, takhle trapno tu už dlouho nebylo.

Na jedné straně jsou tu objektivní důvody posunů cenových relací u nás a za hranicemi, jako například odlišné daně. U nás je DPH na potraviny stále patnáct procent, v Německu sedm a v Polsku momentálně nula. Druhým faktorem je posun kurzu koruny, která jen v poslední době posílila o nějakých osm až deset procent vůči euru a vůči zlotému byly výkyvy ještě razantnější. 

Nákup venku zlevnil. Jó, kdybychom měli euro, závisti vůči sousedům by ubylo, můžeme trochu zlomyslně poznamenat.

Důsledky slabé konkurence

Velká část cenových rozdílů ale nemá ospravedlnitelný důvod a odvíjí se od nízké míry konkurence na poměrně malém českém trhu. Že na velikosti záleží, ukazuje třeba Slovensko, které je v mnohém dražší než Česko, přestože tamní výplata je nižší než naše, o penzích nemluvě. A bůhvíjak lacino není ani v Rakousku. 

Vyšetřování zdraženého rohlíku. Proč je cesta k levnějším potravinám tak komplikovaná?

Cenová hladina u potravin je dána kombinací dvou faktorů, které se dost těžko ovlivňují. Prvním je ochota za potraviny utrácet, druhým oligopolní struktura dodavatelů i obchodníků

Cenová hladina u potravin je dána kombinací dvou faktorů, které se dost těžko ovlivňují. Prvním je ochota za potraviny utrácet, druhým oligopolní struktura dodavatelů i obchodníků

Tuzemskému retailu dominují dvě obchodní skupiny z Německa: Schwarz Gruppe (Lidl s Kauflandem) a Rewe (Penny Market s Billou). A když tuhle oligopolní strukturu doplňuje podobně „členitý“ potravinářský sektor, těžko tu zažijeme nějaké cenové války. 

Cenovou hladinu řídí největší hráč a ostatní ho následují. Dokonale to ilustruje situace na pivním trhu, kde všichni čekají, až zdraží Plzeňský Prazdroj. Tento jev pak ultimátně potvrzuje evergreen českých diskusí o předražených službách mobilních operátorů, kam se čtvrtý ne a ne vejít, což nám zajišťuje jedna z nejdražších mobilních dat v Evropě už hodně dlouho.

Historické důvody

Podobné je to s rozdílnou kvalitou potravin, jejíž původ lze vysledovat v dávných dobách, kdy vše, co pocházelo ze „Západu“, bylo prostě lepší, a tudíž logicky dražší.

Komentář: Proč nám uhlíkové clo zdraží potraviny a další zboží

Uhlíková cla nejdříve zasáhnou ceny ve stavebnictví, kvůli hnojivům pak podraží potraviny

Uhlíková cla nejdříve zasáhnou ceny ve stavebnictví, kvůli hnojivům pak podraží potraviny

Výrobci toho tehdy pochopitelně využili a – po vytlačení domácí konkurence – využívají dodnes a k tomu nás ještě vynalézavě přesvědčují, že našim chutím na rozdíl od Němců a Rakušanů vyhovují více čokoládové bonbony s menším množstvím čokolády nebo lančmít s menším podílem masa. A stejné je to u tisíců podobně „cinklých“ produktů, které z trhu mizí velmi zvolna. 

O podobný efekt se vytvářením mýtu českých potravin, na něž kvalitou, ale především cenou nikdo nemá, snaží čeští potravináři obvykle za pomoci lidoveckých politiků.

První vlaštovka?

Toto prostředí nelze změnit nějakým politickým rozhodnutím, a proto by politici měli být v tomto směru dost opatrní. Jediné, co funguje, je tržní tlak, který ta zlá inflace nakonec přece jen přinesla. Tržby klesají, nakupovat za hranice se jezdí víc a víc a obchodníci to cítí. Zejména ti, kteří zdražovali nejvíce, tedy například prodejci obuvi a oblečení, případně dalších spotřebních předmětů. 

Zjištění E15.cz, že česká IKEA zlevnila celý svůj sortiment a prodává po mnoha letech levněji než v Německu, může být první vlaštovkou.

Komentář: Ekonomika padá, inflace padá a sazby drží nahoře strach ČNB

Vize, že ekonomika příští rok slušně poroste, se pomalu rozplývá. I kdyby ČNB začala na počátku příštího roku snižovat sazby, efekt se dostaví až v polovině roku 2025.

Vize, že ekonomika příští rok slušně poroste, se pomalu rozplývá. I kdyby ČNB začala na počátku příštího roku snižovat sazby, efekt se dostaví až v polovině roku 2025.