Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Bankovní rada se změnila z holouběte v jestřába. Když inflace nebezpečně rostla, nechtělo se jí do razantního zvyšování sazeb, nyní trpí pesimismem a snižuje je příliš pomalu.
Bankovní rada ČNB začala snižovat úrokové sazby. Jde na to opatrně, jen se čtvrtinkou procentního bodu (úroková sazba nyní činí 6,75 procenta) a s jestřábí rétorikou o dalších inflačních rizicích a odhodlání zabránit návratu rychle rostoucích cen. Zato ale jednomyslně.
Jako by Michlovo vedení naší centrální banky mělo nějaký vrozený odpor k rychlejším pohybům. Nejprve odmítlo zvýšit sazby nad Rusnokových sedm procent, jak doporučovala její měnová sekce ještě na konci minulého roku v situaci, kdy inflace stále rostla a konec nebyl vidět. Holubičí hlášky o nutnosti nepoškodit hospodářský růst byly slyšet dost hlasitě.
Nyní se naopak centrálním bankéřům nechce ze stromu dolů. A to v situaci, kdy je celkem zjevné, že inflace ve výši pěti a více procent na konci příštího roku, kdy současné sazby začnou působit, je čisté sci-fi a ospravedlňovat sedmiprocentní sazbu při 3,5procentní očekávané inflaci je opravdu hodně těžké.
Je jisté, že na nějaké odborné a hlubší zhodnocení této politiky si budeme muset ještě nějaký čas počkat. Takoví Poláci a Maďaři byli razantnější v pohybech oběma směry a výsledky Polska vypadají lépe a Maďarska hůře.
Každopádně aktuální výhled je optimistický. Inflace po očištění o statistické kejkle s cenami elektřiny činí meziročně 4,7 procenta a ta jádrová – tedy po odečtení vlivu energií, potravin a regulovaných cen – dokonce jen 3,9 procenta.
Je pravda, že nás čeká nevyzpytatelný leden, který každoročně obstarává velký díl cenového skoku. Když k tomu přičteme aktuální zdražení regulované složky energií a jeho dopad na firmy, dražší vodné a stočné, dálkové vytápění a podobně, tak to určité obavy odůvodňuje.
Obchodníci a potravináři budou mít sice po Vánocích dost problém přesvědčit spotřebitele o svých cenových snech, přesto nelze brát na úplně lehkou váhu ani jejich sliby, že zdraží o pět až deset procent. Také se přece jen znovu zvýší mzdy, a to nejspíš o dost i v reálném vyjádření. A viditelný růst reálných mezd určitě rozhýbe tržby.
Přesto by více optimismu ze strany bankovní rady neškodilo. Ekonomika ho už opravdu potřebuje. Hypotéky již pomalu startují a banky brzy zařadí v poklesu úročení minimálně dvojku. Třeba jako Moneta, která je u delších fixací už na 4,4 procenta. Teď by to slušelo i investičním úvěrům. Na zahraniční poptávku si totiž budeme muset v Evropě asi ještě počkat.
Proto by ČNB určitě nějaký čerstvý pohyb hned po Novém roce neškodil.
