Kde najdou Pavel či Babiš zlatý hlas, který je dostane na Hrad

Volební geografie naznačuje, že největší část mobilizační i demobilizační kampaně se bude odehrávat v Praze, ve velkých, zejména moravských, městech a v baštách Danuše Nerudové a Pavla Fischera z prvního kola

Kde najdou Pavel či Babiš zlatý hlas, který je dostane na Hrad
Andrej Babiš | foto Tomáš Turek, týdeník Hrot

Petr Pavel i Andrej Babiš vědí, že každý jeden volič může do volební urny vhodit zlatý hlas. A že vůbec nezáleží na tom, jestli ho odevzdá v největší baště svého favorita, nebo naopak tam, kde se hlasy pro něj budou počítat na prstech jedné ruky. A to samé platí o každém voliči z prvního kola, ze kterého se v kole druhém stane absentér.

Tato analýza vychází z optimistického scénáře, že – Babišovými slovy – ti, na které čekáme, přijdou, a dokonce jich bude ještě o něco více (tak o dvě procenta). To sice není moc pravděpodobné, ale jak dokládají například sociologové z agentury STEM, není to ani vyloučené. Pokud by to platilo, účast by se vyšplhala až někam k hranici 5 800 000. Vítěz by proto musel získat zhruba 2 900 000 hlasů.

Ne všude padaly rekordy

Ve srovnání s dosud rekordním druhým kolem minulé prezidentské volby byla letos už v prvním kole volební účast o 1,62 procenta vyšší. Jenže ne ve všech částech země účast vzrostla stejně. V některých okresech a lokalitách se vyšplhala více než o čtyři procenta, jinde jen průměrně či podprůměrně. A v několika okresech volební účast dokonce klesla. To platí především o zdaleka nejlidnatějším okresu v celé republice, o Praze. Kromě ní zaznamenaly pokles už jen čtyři okresy. Dva z nich leží na jižní Moravě a po jednom na Vysočině a v Moravskoslezském kraji.

Mapa číslo 4 jasně dokazuje, že volební účast v prvním kole vzrostla zejména v okresech, jež tradičně vykazují nejvyšší podíl absentérů. Díky tomuto navýšení se některé z nich (například Litoměřice, Rakovník či Plzeň-sever) dokonce vymanily z kategorie podprůměrných a zařadily se k průměrným.

 

Protože jde zároveň o tradiční bašty dřívější levice a dnes populistické a radikální opozice, mnozí analytici dedukují, že tím došlo k vyčerpání významné části, ne-li rovnou celého, potenciálu pro Andreje Babiše. Autor tohoto textu takový názor nezastává. Důvodů je více, počínaje tím, že vůbec neplatí automatický přesun voličů Danuše Nerudové či Pavla Fischera k Petru Pavlovi, a konče aktuální situací v Česku i na mezinárodní scéně, která nahrává populismu.

Rozhodne matička?

Podle propočtů, které berou v úvahu výsledky prvního kola a rozložení hlasů, vychází jako klíčový bitevní okres Praha. První kolo tu jednoznačně, dokonce s absolutní většinou, vyhrál Petr Pavel. Andrej Babiš získal jen maličko přes pětinu voličů. Skoro by se řeklo, že tu je už vymalováno.

Jenže v Praze se zároveň rýsuje potenciál více než sta tisíc hlasů navíc pro generála a 63 tisíc možných nových hlasů pro expremiéra. A jak už bylo řečeno výše, volební účast v Praze trochu zaostala za očekáváním, takže těch hlasů může být i o několik tisíc, případně desítek tisíc více.

Když už hovoříme o Praze, stojí za to sestoupit o patro níže, tedy na úroveň jednotlivých městských částí. Výsledky v nich dokazují, že hlavní město není žádným monolitem. Má své centrální části, sídlištní periferie, hipsterské oázy, kolonie řadových domků, rezidenční čtvrti a mnoho jiných míst, kde lidé volí velmi, velmi odlišně.

 

Vysoce nadprůměrných výsledků dosáhl Pavel v samém centru, tedy na jedničce (56,3 procenta), dvojce a trojce, dále pak na pětce, šestce a sedmičce, ale už ne na čtyřce, devítce a desítce. Na osmičce skončil naopak pod průměrem a ještě hůř si vedl na sídlištní jedenáctce, dvanáctce nebo patnáctce.

A opačně, Babišova podpora se koncentrovala především na pražských sídlištích. Vůbec největší Babišovou baštou se z číslovaných čtvrtí stala jedenáctka neboli Jižní Město, kde nasbíral 27,3 procenta. V absolutních číslech to je více než deset tisíc hlasů, tedy nějaké dvě pětiny rozdílu v celkových výsledcích mezi ním a Pavlem v prvním kole. Je jasné, že malých pražských bitev bude v této válce více než dost.

Velká moravská a slezská města

Druhou nejzásadnější lokalitou pro vítěze prvního kola je jihomoravská metropole a její okolí, kde „na ulici“ leží celkem asi šedesát tisíc nových hlasů. Následují další moravské, respektive moravskoslezské okresy kolem největších měst Olomouce, Zlína a Ostravy a dále taktéž na východě země ležící Frýdecko-Místecko, Hodonínsko a Uherskohradišťsko. Všude tam se bude bojovat o desetitisíce nových hlasů odevzdaných v prvním kole především Nerudové a Fischerovi. Jediným českým okresem v první desítce potenciálů je – vyjma Prahy – Českobudějovicko.

Lídr ANO má také své potenciály hlavně na Moravě a ve Slezsku, především ve dvojici průmyslových a hornických okresů Ostrava-město a Karviná. Aby celkově vyhrál, musí tu posbírat skoro šedesát tisíc nových voličů. Podobně jako u Pavla následují další lokality na východě země: Brno-město, Frýdek-Místek, Olomouc, Brno-venkov, Opava a Zlín. Stejně jako u Pavla i tady vidíme jediný český okres – České Budějovice.

 

Na opačném konci Babišova žebříčku potenciálů leží „zahraničí“. Se svými 646 hlasy mezi krajany Babiš jednoznačně prohrál. A nové se prakticky čekat nedají. Zato pro Pavla jsou hlasy vhozené do uren na ambasádách a konzulátech důležité. Už v prvním kole jich získal přes osm tisíc, a to byla volební účast nižší než ve druhém kole v roce 2018. Generálův štáb nepochybně rozhodí sítě i v zahraničních voličských vodách, kde může ulovit nejednu novou, a možná i zlatou, rybku.

Oranžové a černé zdroje

Celkový přehled a srovnání potenciálů obou kandidátů na okresní úrovni přinášejí dva první sloupce tabulky a mapa číslo 1. Připomeňme, že Pavlův potenciál tvořený zejména voliči třetí Nerudové a čtvrtého Fischera představuje velmi zajímavou směs okresů a lokalit.

Poměrně významnou roli v ní bude hrát pás okresů na českomoravském pomezí, který se táhne od Orlických hor přes Pardubický kraj a Vysočinu na jih a východ Moravy. Právě tady dosáhla nadprůměrných výsledků Nerudová. Z hlediska volební historie se jedná o okresy, kde za svých zlatých časů získávali vysokou podporu sociální demokraté. K tomu přičtěme značný podíl lidoveckých hlasů pro Fischera, které tvoří významnou část Pavlova potenciálu v tradičně katolických lokalitách v části Pardubického kraje, na Vysočině, na jihu Moravy kolem Brna a na Slovácku i v části Valašska.

Do těchto částí země a k těmto cílovým skupinám už teď míří nejen Pavlův pozitivní apel k účasti, nýbrž i značná část negativní demobilizační kampaně Babišova štábu. I tady, a dost možná právě tady, se bude rozhodovat o celkovém výsledku.

Každý hlas se počítá

Poslední sloupec tabulky a mapa číslo 2 ukazují, jak dopadlo první kolo pro hypotetické kvarteto Pavel–Nerudová–Fischer–Hilšer kontra hypotetické duo Babiš–Bašta. Ačkoli první čtveřice celostátně získala o více než milion hlasů více, je možné najít dvanáct okresů, kde měli navrch Babiš s Baštou. Nachází se jednak na severozápadě Čech, kde tvoří jeden pás a několik dalších ostrůvků, ve Slezsku a díky Znojemsku i na jihu Moravy.

I v mnoha dalších okresech, které obvykle sousedí se jmenovanými lokalitami, byly rozdíly daleko menší než na celostátní úrovni. Ve všech těchto okresech zcela jistě zvítězí Andrej Babiš, a to často o parník (či přímo zaoceánský lodní gigant).

To zároveň neznamená, že by tu Pavlův tým měl kampaň vypustit. Naopak. Stará poučka v takto vypjatých soubojích jasně říká, že nejde jen o vítězení, ale i o co nejčestnější porážky. Takže ano, každý – a tedy i váš – hlas může rozhodnout.