Jansta: Čekali, že se zhroutíme

Miroslav Jansta čelí obžalobě kvůli sportovním dotacím. „Cílem je, aby sportovní unie nedostala peníze a rozprodala majetek,“ tvrdí.

Jansta: Čekali, že se zhroutíme
Miroslav Jansta | foto Tomáš Novák týdeník HROT

„Nazdar chlapi,“ vítá nás šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta ve své kanceláři na pražském Těšnově. Je uvolněný a vyzařuje z něj pohoda. Před nedávnem prodal spolu se svými dvěma společníky podíly v advokátní kanceláři Jansta, Kostka a spol., protože, jak tvrdí, bylo nutné předat fungující kancelář někomu s větší energií. Dobrou náladu vlivnému pražskému advokátovi a lobbistovi může kazit snad jen obžaloba v kauze přerozdělování sportovních dotací. 

Figurujete v kauze údajných manipulací se sportovními dotacemi, jste mezi obviněnými. Tvrdíte, že je to umělá kauza, která souvisí s majetkem ČUS. Jak?  

Protože jsem zabránil rozkulačení majetku ČUS (předtím ČSTV). Už jsem to vysvětlil i u soudu s Peltou. 

A Pelta je v tom proč?

Pelta byl jako jediný z rozhodujících hráčů ve sportu ochoten pomoci, když jsem mu vysvětlil, co chci ve sportu dělat, byl jediný spojenec. Tehdy ani moc jemu podobných ve sportu nebylo, protože celé sportovní odvětví bylo zdiskreditované Sazkou.  

Úplně všichni zdiskreditovaní nebyli…

Zdiskreditovaný nebyl předseda jachtingu Bauer. Pak Zdeněk Hrubý,  který mě přesvědčil, abych dělal předsedu ČSTV,  Ivo Kaderka. Řeknete mi někoho dalšího z těch velkých? Nikdo. Většina z nich poklonkovala Aleši Hušákovi.

 

Kvůli Hušákově vedení zkrachovala Sazka a svazy přišly o miliardový majetek, nebo ne? 

Můj pohled na Hušáka se dost změnil. I díky soudům, které konstatovaly, že to nebyl Hušák, ale představitelé ČSTV, Olympijského výboru, Sokola, Autoklubu a dalších, kteří mohou za problémy Sazky, lidé, kteří měli šanci zasahovat do dění, ale nečinili tak. Nebyli to ti chudáci z klubů, na které se vše stále házelo. Byli to předsedové svazů, kteří tam seděli a neměli odvahu včas nic řešit a neměli ani autoritu. Ani ve sportovním prostředí, ani vůči politikům. Sazka byla i politický problém, ne čistě ekonomický.

Proč?

V případě, že by stát chtěl Sazce pomoci, musel mít možnost s někým jednat, ale neměl, nebyla tam jediná důvěryhodná osoba. Třeba Ivan Hašek se zdiskreditoval tím, že vlastně nic nedělal, pak utekl z FAČR (Fotbalová asociace České republiky – pozn. red.), Kejval byl z malého svazu a hlavně byl zdiskreditovaný takřka půlmiliardovou zakázkou pro Sazku. A s ničím, jak zachránit Sazku, taky nepřišel. Nemluvím už ani o Jiráskovi, Kořánovi a dalších, kteří na řešení takových problémů neměli ani intelektuálně. Ječmínek byl zase bez autority.

A šéf hokejového svazu Král?

Tomáš Král byl jediná osoba, která na taková jednání měla, ale byl sám. A navíc jako čerstvý předseda ještě neměl autoritu. Patří k nejchytřejším předsedům, které jsem poznal. Lidí, kteří měli autoritu a byli ochotni jít do boje, bylo málo. Někdo, kdo vystupoval bojovně v médiích, a když pak seděl před Hušákem, sesypal se a před politiky taky. I proti nim je to těžké. 

V čem je to tak těžké? 

Buď je sport nezajímal vůbec, nebo jen když se vyhrála nějaká medaile, to se přijeli vyfotit. Nebo je zajímal sport jen ve spojení s nějakým majetkem, protože když byli napojeni na nějakou ekonomickou skupinu, tak jen chtěli, aby to získala ta jejich, ne skupina jiného politika, který byl zase napojen na někoho jiného.

Nemá smysl si nalhávat, politici vždy reprezentují nějaké zájmy a jde jen o to, které to jsou. Proto říkám už dlouho, že je zásadní chyba, že nemáme upravený zákon o politickém lobbingu, který by hodně ukázal, jak se politici pohybují. Nikdo to nechce upravit.

Celý rozhovor, ve kterém Jansta podrobně popisuje snahy o vyvádění peněz z českého sportu, své vztahy s ČSSD, ale i důvody, proč odešel z advokacie, najdete v aktuálním vydání týdeníku Hrot, které je na stáncích od 13. července. Předplatit si ho můžete zde.

 

Týdeník hrot

  • Miliardáři letí na Letňany
  • Narcos: Pomáhat a pálit
Objednat nyní