Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Německý koncern vyšel vstříc hnutí Black Lives Matter a slíbil přijímat více Afroameričanů. V EU by narazil.
Sportovní gigant Adidas je prvním německým koncernem, který reaguje na požadavky amerického hnutí Black Lives Matter. To protestuje proti policejnímu násilí na Afroameričanech a žádá pro ně rovné podmínky ve společnosti.
Šéf firmy z bavorského města Herzogenaurachu Kasper Rorsted slíbil, že 30 procent jejich zaměstnanců ve Spojených státech bude mít africké nebo latinskoamerické kořeny. V Americe zaměstnává asi deset tisíc lidí, kromě amerického ústředí v oregonském Portlandu to je síť obchodů a také americká značka Reebok, kterou od roku 2005 Adidas vlastní.
Dánský manažer dodal, že zástupci barevných Američanů budou mít rovněž větší podíl na rozhodovacích procesech ve společnosti. Koncern bude štědřeji financovat programy na podporu Afroameričanů ve společnosti. Za čtyři roky to má být 20 milionů dolarů. Chce také podporovat sportovní aktivity v převážně černošských komunitách a udělovat finanční stipendia pro nadané studenty.
„Chápeme, že boj proti rasismu je bojem, který se musí vést neustále a aktivně. Budeme to dělat lépe,“ zdůraznil Rorsted, jenž vede firmu od konce roku 2016. Firma tím reaguje i na kritiku části zaměstnanců, že málo bojuje proti diskriminaci v USA. I když využívá ve svých reklamách afroamerické sportovce, ve vedení firmy nejsou černoši téměř zastoupení. Závazek souvisí i s tím, že velká část zákazníků sportovní značky jsou Afroameričané a koncern je nechce odradit.
Zároveň jde o udržení kroku s největším konkurentem, firmou Nike, jež se také vymezuje proti rasové diskriminaci. Společnost slíbila věnovat dalších 40 milionů dolarů na podporu černošské komunity a bojovat pro „systémovému“ rasismu. „Známe hnutí Black Lives Matter. Musíme se hlouběji vzdělávat v otázkách, kterým čelí černé komunity, a pochopit obrovské utrpení a nesmyslné tragédie, které rasový fanatismus vytváří,“ nechal se slyšet generální ředitel Nike John Donahoe.
Jak zjistila poradenská firmy Edelman, až 60 procent Američanů upraví své zákaznické chování podle toho, jak daná firma reagovala na smrt George Floyda. Rasa se stává v americkém marketingu důležitým faktorem, poznamenal šéf firmy Richard Edelman v deníku The Financial Times. Pro americké zákazníky se stává zásadnějším tématem, než jsou témata spojená s klimatickou změnou.
V případě závazku Adidasu ale zůstávají nezodpovězené některé otázky. Například neexistují oficiálně dostupná data, kolik v USA zaměstnává Afro- nebo Latinoameričanů. Navíc může být problém sehnat dostatek kvalifikované síly v Portlandu na západním pobřeží, kde má sídlo i konkurence Nike, upozornil německý deník Die Welt. Žije zde jen minimum nebílých Američanů a obě firmy se mohou o vhodné kandidáty prát.
Populaci USA podle oficiálních údajů z roku 2018 tvoří 18,3 procenta Američanů s africkými předky, v případě lidí z Latinské Ameriky to je 13,4 procenta. Regionálně se ale tento podíl značně liší.
Vybírat zaměstnance podle původu a barvy kůže by ale sportovní firmě v Německu, respektive kdekoliv v Evropské unii, neprošlo. Bylo by to považováno za diskriminaci. Pozitivní diskriminace v rámci Německa funguje zatím jen pro pohlaví. Ženy mají být ve větší míře zastoupeny ve vedení firem podle zákona z roku 2016. Jedná se rovněž o 30procentní kvótu ve vedoucích orgánech společností, jež jsou obchodovány na frankfurtské burze.
