Sport ve stínu Black Lives Matter

Někteří sportovci v USA nechtějí hrát, ligy plánují investice na programy proti nerovnostem mezi rasami.

Sport ve stínu Black Lives Matter
Basketbalista LeBron James | Profimedia.cz

Téměř tři měsíce vymýšlelo vedení NBA, jak při probíhající pandemii znovu restartovat sezonu zámořské basketbalové ligy. Po vleklých jednáních se majitelé týmů dohodli s hráčskou asociací na složité logistické operaci, při níž se má od konce července za přísných karanténních opatření ročník dojet v Orlandu v areálu Disney Worldu. Dvaadvacet týmů, stovky hráčů a členů realizačních týmu, pár členů rodiny pro každého hráče a neustálé testování v uzavřené bublině.

Celý projekt je teď ale v ohrožení. Někteří hráči NBA totiž při současné napjaté situaci ve Státech, kdy v zemi stále probíhají demonstrace proti rasové nerovnosti, nemají na basketbal ani pomyšlení. Společného videohovoru, při kterém diskutovali, zda vůbec chtějí hrát, se v minulém týdnu zúčastnilo na 200 basketbalistů. Jedním z iniciátorů protestu proti hraní je hvězdný Kyrie Irving, jehož hlas je hodně slyšet. K němu se s podobně vyznívajícími příspěvky do diskuze přidali i další kolegové.

Je otázka, jakou sílu toto protestní hnutí nabere. Faktem zůstává, že hráči si pokračování sezony sami odhlasovali, a to už v době, kdy v USA nepokoje po zabití Afroameričana George Floyda policistou Derekem Chauvinem probíhaly. Ostatně do čela některých protestních akcií se často postavili sami slavní basketbalisté. Někteří z nich se teď obávají, že sport bude odvádět pozornost od důležitých sociálních témat.

Jiní naopak tvrdí, že basketbal by byl účinnou platformou, jak na nerovnosti ve společnosti upozornit. V podobném duchu mluví i advokátka Michele Robertsová, šéfka hráčské odborové organizace NBPA. „Nejde o to, jestli hrát, nebo nehrát,“ řekla sportovnímu zpravodajskému webu ESPN. „Jde o to, jestli hraní basketbalu nepoškozuje hnutí, které jednoznačně podporujeme. A pak o to, zda můžeme hraním basketbalu toto hnutí zvýraznit, povzbudit a posílit.“

Sama přitom skeptickým hráčům připomněla ikonický moment z olympijských her v roce 1968, kdy američtí běžci John Carlos a Tommie Smith na stupních vítězů zvedli zaťatou pěst na podporu hnutí Black Power. Robertsová hráčům řekla, že proto, aby Carlos a Smith měli možnost lidi takto oslovit, museli nastoupit – a uspět. Skupina More Than a Vote kolem největší hvězdy NBA LeBrona Jamese se zatím snaží o voličskou osvětu mezi Afroameričany. Právě James má být jedním z největších příznivců pokračování sezony.

Vedení ligy teď vyčkává, jak si hráči nastalou situaci mezi sebou vyřeší. A mezitím počítá ztráty. Do hry už se totiž ve zbytku zkrácené sezony nezapojí osm týmů. Každý tým pak místo zbývajících 17 až 18 utkání odehraje jen osm, než začnou vyřazovací boje. NBA tak přijde o příjmy z televizních práv, o výnosů z prodeje lístků samozřejmě ani nemluvě – ty budou minimálně do konce sezony nulové. Dosud neustále prosperující liga přijde o stovky milionů dolarů a nakonec bude ráda, pokud oproti původně plánovaným příjmům neskončí hůře o celou miliardu dolarů. Této černé variantě má zabránit právě složitě zorganizovaný restart, který teď kvůli váhání některých hráčů a znovu rostoucím aktivním případům onemocnění covidem-19 v některých státech USA stojí na hodně křehkém základu.

Liga amerického fotbalu NFL sice neřeší potíže s termínovou listinou, protože její nová sezona začíná až v září, v důsledku nynějších demonstrací se ale potýká s reputačními problémy. Její kritici připomínají, jak se vedení ligy před pár lety stavělo k protestu Colina Kaepernicka, který začal při hymně klečet – na protest proti policejní brutalitě vůči Afroameričanům. Nejvyšší představitelé ligy se od něj distancovali a otevřeně i skrytě tlačili na další hráče, aby se k jeho protestu nepřipojovali. Pro Kaepernicka to navíc znamenalo de facto konec kariéry. Žádný majitel týmu ho totiž už pak neangažoval, což bylo mezi hráči i představiteli médií vnímáno jako spiknutí.

Postup NFL si ostatně pochvaloval i prezident USA Donald Trump, který se na svých mítincích do protestujících hráčů často tvrdě opíral. „Neměli byste radost, kdyby nějaký majitel týmu potom, co někdo neprojeví respekt naší vlajce, řekl: …,Okamžitě dostaňte toho zk*rvysyna pryč ze hřiště, má padáka‘?“ ptal se třeba svých příznivců v Alabamě, načež mu dav nadšeně tleskal.

Trump zastává stejný postoj i dnes a dál tvrdě vystupuje proti klečení při hymně. O svého dřívějšího spojence, šéfa ligy Rogera Goodella, už ale přišel. Komisionář NFL veřejně vystoupil na podporu hnutí Black Lives Matter a ohlásil, že liga v rámci programu boje s rasovou nerovností v příštích deseti letech investuje 250 milionů dolarů. O tom, kam tyto prostředky směřovat, se má dokonce radit se samotným Kaepernickem.

Hnutí Black Lives Matter na začátku letošního draftu podpořila také baseballová liga MLB, která se také zavázala k finanční podpoře hnutí, byť (alespoň zatím) mnohem skromnějšímu ve výši jednoho milionu dolarů.

Současná situace v USA už se začíná promítat třeba i do motoristického závodního seriálu NASCAR, který je tradičně velmi populární na jihu USA. Vedení soutěže po letech povolilo klečení při hymně a naopak zakázalo vyvěšování konfederační vlajky, která má představovat symbol rasismu a otrokářství. „Je to v rozporu s naším závazkem poskytnout inkluzivní prostředí, ve kterém se každý cítí vítán,“ uvedl NASCAR v prohlášení.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní