Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Luxusní hotel Four Seasons v srdci Prahy je na prodej. Nejblíže ke koupi má nejbohatší Češka Renáta Kellnerová, transakce by ale neměla proběhnout v rámci skupiny PPF.
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Europarlament a členské státy schválily směrnici, která ovlivní životy obyvatel Evropy jako žádná z dosud prosazených částí Green Dealu
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Český státní dluh se v letošním prvním čtvrtletí zvýšil o 109,9 miliardy korun na rekordních 3,221 bilionu korun. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295.480 korun. Míra zadlužení stoupla na 43,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 42,4 procenta v roce 2023.
Někteří uprchlíci z Afriky či Blízkého východu poukazují na rozdílný přístup Západu v přijímání běženců podle země původu, náboženství či barvy pleti. Ukrajinci jsou prý zvýhodňováni.
Ukrajinští váleční uprchlíci se setkávají ve většině západních zemí včetně USA s velmi vstřícným přijetím. Mnozí „tradiční“ uprchlíci, například ze Sýrie, Iráku či Afriky, si v této souvislosti začínají stěžovat, že jim se podobně vřelého přijetí nedostalo a museli, či stále musejí překonávat mnohem více překážek a čelit větší podezřívavosti. Někteří proto označují přístup západních zemí k válečným běžencům za selektivní a někdy i rasově motivovaný.
Jednou skupinou utečenců, kteří se cítí být znevýhodněni, jsou Syřané, kteří od roku 2015 utíkají před občanskou válkou především do Německa. Tvrdí, že mají stejného nepřítele – Rusy. Když v roce 2015 začala ruská armáda bojovat proti odpůrcům Bašára Asada a spustila se nová vlna uprchlíků ze Sýrie do Evropy, příliš otevřenou náruč v německé společnosti ale nenašli.
Nyní, po více než měsíci války na Ukrajině, jen do Berlína přišlo 150 tisíc ukrajinských uprchlíků, zejména ženy a děti. Veřejnost z velké části jejich přijetí podporuje. Mnozí lidé, kteří přišli před několika lety ze Sýrie nebo Iráku, nyní neskrývají zklamání, že takovou podporu od Němců nezažili.
Džavád Alžeblavi přišel do Berlína v roce 2016 přes Turecko. Pro web katarské zpravodajské televize al-Džazíra si postěžoval, že uprchlíci z arabského světa jsou v Evropě vnímáni jako zločinci a jedná se s nimi přísněji než s lidmi, kteří utíkají z Ukrajiny.
„Je skvělé, že se o Ukrajince na politické úrovni pečuje. Vidím, že je rozdíl mezi těmi, kdo jsou Evropany s blond vlasy a modrýma očima, a mezi neevropskými Araby a muslimy,“ vyjádřil svou frustraci čtyřiatřicetiletý Syřan.
Novinář z Damašku Ahmed Kaladži, kterému je 35 let, nyní také žije v Berlíně. Vysvětlil, že chápe Ukrajince, jak se cítí. Rusové bombardují stejně jako v jeho vlasti nemocnice, školy, civilní infrastrukturu. Přesto vnímá rozdíl, jakým způsobem západní novináři informují o válečných zločinech Ruska na Ukrajině a v Sýrii. Východoevropany vnímají více jako své sousedy než lidi z Blízkého východu. Uprchlíci, kteří utíkají před válkou, by měli být vnímáni stejně, ať jsou z jakékoli země.
Podobnou křivdu pociťují uprchlíci z Afriky a Karibiku na americko-mexické hranici, kde se také začínají ve větší míře objevovat uprchlíci z Ukrajiny. Kritizují fakt, že americká administrativa chce ulehčit udělování víz pro Ukrajince na úkor ostatních. Úřady dokonce obviňují z rasismu.
Wilfred Tebah z Kamerunu, kde probíhá občanská válka, se ptá, jak by přijetí lidí z východoevropského státu vypadalo, pokud by měli tmavší barvu pleti. Spojené státy totiž i nadále deportují řadu ilegálních přistěhovalců z afrických a karibských zemí. „O černochy se nezajímají,“ řekl agentuře AP Tebah, který nyní žije u příbuzných v Ohiu. V řadě afrických zemí také dochází k mučení, svévolnému zatýkání a znásilňování civilního obyvatelstva, stěžuje si.
Americký prezident Joe Biden slíbil, že Spojené státy přijmou sto tisíc Ukrajinců a dočasnou ochranu má získat dalších třicet tisíc, kteří už v Americe žijí. Deportace Ukrajinců byly zastaveny. Na druhou stranu bylo za poslední rok vyhoštěno přes dvacet tisíc Haiťanů, poukazují na „dvojí metr“ zástupci neziskového sektoru.
Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uděluje řadě uprchlíků takzvaný dočasný chráněný status (TPS), pokud se již nachází na území Spojených států. Platí to pro obyvatele zemí, kde probíhá ozbrojený konflikt, případně ekologická katastrofa, jež brání lidem v návratu. Nedávno TPS získaly země Haiti, Somálsko nebo Súdán a také 75 tisíc Afghánců žijících v Americe, odmítá kritiku americká administrativa. Dlouhodobě mají tento status lidé ze zemí, jako je Venezuela, Sýrie, Barma, Honduras, Nikaragua nebo Salvador.
Ředitel Centra pro americkou imigrační politiku na Kalifornské univerzitě v San Diegu Tom Wong nicméně kritizuje Bílý dům, že v případě Ukrajinců úřady reagovaly bez váhání, přitom zásadní problémy s ochranou v Americe mají barevní lidé z Afriky, Blízkého východu a Asie.
Vera Arnotová, Ukrajinka žijící v Bostonu, zdůraznila, že program TPS jí umožní najít si lepší práci. „Ukrajinci nejsou jako národ zvyklí spoléhat na ostatní, chceme pracovat,“ uvedla s tím, že by ji nikdy nenapadlo, že budou lidé z Ukrajiny obviňováni uprchlíky z jiných zemí, že mají u politiků protekci.
