Jak by Trumpův návrat změnil klimatickou a energetickou politiku USA

Jestli něco opravdu dělí americké republikány a demokraty, pak je to postoj ke klimatické změně. Trumpovo počínání v úřadu prezidenta to jen potvrzovalo.

Jak by Trumpův návrat změnil klimatickou a energetickou politiku USA
Donald Trump | foto mark reinstein / Shutterstock.com

Pravděpodobnost, že Donald Trump vyhraje podzimní prezidentské volby, rozhodně není malá. Žádná domácí ani zahraniční záležitost ve Spojených státech zároveň nezávisí více na výsledku příštích voleb než směřování americké energetické a environmentální politiky.

Diametrálně odlišné názory jsou totiž typické pro obě hlavní strany i jejich příznivce. Dokládá to průzkum prestižní agentury NPR/PBS ze srpna 2023, který odhalil, že 90 procent demokratů upřednostňuje boj proti změně klimatu před ekonomickými otázkami, zatímco 72 procent republikánů naopak upřednostnilo ekonomiku.

Oheň a voda: Trump versus Biden

Rozdílnost názorů se neprojevuje jen v teorii a v předvolební rétorice, ale i v praktické politice.

Trump během svého prezidentování – s odvoláním na možné dopady na americkou ekonomiku a suverenitu – splnil předvolební slib a odstoupil od pařížské klimatické dohody. Biden kráčel v jeho šlépějích a také splnil důležitý bod svého programu, jen s přesně opačným znaménkem: k pařížské dohodě se zase vrátil.

Trumpova administrativa upřednostnila expanzi produkce fosilních paliv, včetně ropy, plynu a uhlí. Zrušila také několik ekologických předpisů, jako je Clean Power Plan, jehož cílem bylo snížit emise z elektráren.

Bidenova administrativa oproti tomu preferovala obnovitelné zdroje energie a stanovila si ambiciózní cíle, včetně dosažení bezuhlíkové elektroenergetiky do roku 2035 a nulových emisí do roku 2050. A takto bychom mohli pokračovat.

Trumpův návrat by byl takřka jistě doprovázen podobnými environmentálními kroky jako v jeho první prezidentské periodě. Má k tomu dokonce lepší globální předpoklady. Za poslední roky došlo k několika událostem, které stavějí „klimatickou ortodoxii“ do poněkud jiného světla než dosud.

Jedná se o ruskou invazi na Ukrajinu, rychlý růst cen energií, rostoucí globální konkurenci a pozici Číny coby předního výrobce baterií i solárních panelů a skoro monopolního zdroje vzácných surovin pro výrobu energie z udržitelných zdrojů. Odklon od striktní klimatické politiky navíc hlásí i některé silně progresivní evropské státy a po volbách do europarlamentu tato tendence zřejmě jen posílí. 

Co můžeme čekat

Pokud zvítězí Trump (ale i kterýkoli jiný republikán), USA zřejmě znovu odstoupí od pařížské dohody. Staronový prezident bude usilovat o zrušení dotací, daňových úlev a zvláštních programů financování pro ekologickou transformaci a zároveň poskytne podporu rozšiřování rafinerií, výstavbě ropovodů a otevírání nových vrtů.

Klimatická politika přestane být diplomatickou prioritou USA. Trump a republikáni v Kongresu si za svůj strategický cíl zvolí obnovení americké „energetické dominance“, tedy nezávislost a robustní export. Republikánská administrativa i legislativa upřednostní energetickou bezpečnost a hospodářský růst před klimatickou politikou.

Navzdory tomu všemu budou americké emise nadále klesat. To díky novým technologiím a postupům, rozšiřování elektromobility i posilujícímu americkému jadernému energetickému programu.

V americké domácí politice se budou odehrávat velké souboje mezi republikány a demokraty i mezi federální administrativou a některými progresivními – demokraty ovládanými – státy v čele s Kalifornií.