Zelené státy americké. Co Biden změní i bez Senátu

Americký prezident disponuje širokou škálou pravomocí, jak může změnit ekologickou politiku i bez souhlasu horní komory Kongresu.

Zelené státy americké. Co Biden změní i bez Senátu
ilustrační foto | Profimedia.cz

Řada voličů Donalda Trumpa a odpůrců progresivní levice varovala, že Joe Biden ze Spojených států vytvoří socialistický stát. Nyní se utěšují alespoň tím, že demokraté neovládnou Senát, který může prezidentovi házet „klacky pod nohy“, pokud přijde s příliš radikálními zákony. Nicméně i bez většiny v horní komoře Kongresu má Biden řadu možností, jak změnit směřování největší ekonomiky světa. Zejména se to týká ekologie a ochrany klimatu.

 

Spojené státy jsou po Číně největším producentem skleníkových plynů a většina Američanů vnímá dopady změny klimatu jako jedno z klíčových témat, která je potřeba řešit. Biden už oznámil, že se USA co nejdříve vrátí k Pařížské dohodě, kterou Trump odmítal. 

Nová administrativa má k dispozici řadu možností, jak prosazovat svou politiku, aniž by čekala na souhlas Kongresu. Biden se může v mnoha věcech inspirovat v Kalifornii, kde demokraté ovládají místní parlament, napsal deník Los Angeles Times.

Zpřísnění emisí pro nová auta

Jedním z opatření, jak snížit uhlíkovou stopu v dopravě, je obnovení přísných celonárodních pravidel pro emise z automobilů. Trumpova vláda plán zpřísňování podmínek pro výrobce z doby prezidenta Baracka Obamy – stejně jako řadu jiných regulací – zmírnila.

Uvolnění předpisů pro emise oxidu uhličitého z aut vyrobených v letech 2022 až 2026 mělo znamenat vyšší produkci CO2 o 900 milionů tun. To odpovídá ekvivalentu 296 miliard litrů benzinu. Federální vláda také napadla rozhodnutí Kalifornie zavést přísnější pravidla pro emise, než požaduje vláda. 

To se s nástupem dua Biden–Harrisová změní. Nově zvolený prezident slíbil, že pravidla pro emise z Obamovy éry dále zpřísní a rozšíří je i pro nákladní auta. Kalifornii a dalším 13 státům, které chtějí přísnější normy, udělí výjimku. 

Konec novým vrtům

I když to Biden během kampaně kvůli hlasům v Pensylvánii příliš nezdůrazňoval, má pravomoc zakázat novou těžbu plynu a ropy na federálních pozemcích. Může určit, co nájemci mohou na půdě vlastněné federální vládou těžit, případně podpořit rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Prezident může vydat exekutivní nařízení pro ministerstvo vnitra, aby přestalo vydávat nová povolení k těžbě na federální půdě. To by mělo urychlit odklon od zemního plynu k zelenějším alternativám. Stejně postupoval Obama v případě licencí pro těžbu uhlí.

 

Očekává se také zpřísnění podmínek pro stávající těžaře fosilních zdrojů na federálních pozemcích. Například pravidlo pro zachycování metanu, jenž uniká při těžbě. Zvýšení provozních nákladů by dále omezilo produkci ropy a zemního plynu. Biden může také zastavit pronájem federální půdy v aukcích, které naopak Trump podporoval, aby se rozšířila těžba ropy a plynu. Už schválené projekty může vláda odkoupit zpět. 

Přísnější pravidla pro elektrárny

Změnu mohou čekat i elektrárny. Za Obamy vznikl plán čisté energie, jenž reguloval emise z elektráren. Trump toto opatření nahradil novým pravidlem na ochranu uhelných zdrojů, který se snižováním emisí nepočítal. Podle propočtů Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) se měly emise skleníkových plynů z fosilních elektráren snížit do roku 2030 jen o 0,7 procenta místo o 30 procent, jak původně Obama navrhoval. Toto pravidlo může EPA opět zrušit pouze na příkaz Bílého domu. Levicová část demokratů doufá, že Biden půjde mnohem dále než Obama. Trumpův nástupce mluví o tom, že energetika musí být do roku 2035 uhlíkově neutrální. 

Demokratický prezident se bude také více klimaticky angažovat v zahraniční politice. Kromě návratu k Pařížské dohodě může usilovat o založení „klimatického klubu“ zemí, jež budou dobrovolně snižovat emise nad stanovený závazek nebo zavedou minimální cenu pro emise uhlíku. Silné ekonomiky mají možnost prostřednictvím cel penalizovat i ty, kteří se nepřidají.

Vyhlášení klimatické nouze

Jednou z radikálních možností je i vyhlášení stavu nouze, jež má americký prezident v rukou pro případ řešení živelních katastrof. Nouze vyhlášená kvůli klimatické katastrofě by Bidenovi umožnila financovat odklon od fosilních zdrojů směrem k obnovitelným bez souhlasu Kongresu. Mohl by také dotovat výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily či žádat automobilky, aby vyráběly více elektromobilů. 

Podobně se zachoval Trump v roce 2019, když potřeboval financovat stavbu plotu na hranici s Mexikem. Po vyhlášení stavu nouze mohl přesunout miliardy dolarů z rozpočtu armády, protože pro svůj záměr nezískal Sněmovnu reprezentantů. Pokud by se Bidenův tým k takovému kroku odhodlal, očekává se, že by vyvolal právní spory, které by skončily u Nejvyššího soudu.

Týdeník hrot

  • Řecká tragédie po česku
  • Proč jsou ženy nedoceněné
Objednat nyní