Hamburk zakázal špinavé diesely. Ovzduší to nepomohlo

Výtky kritiků se potrvzují. Uzavření dvou rušných silnic v Hamburku pro starší naftová auta kvalitu ovzduší ve městě nezvýšilo.

Hamburk zakázal špinavé diesely. Ovzduší to nepomohlo
ilustrační foto | Shutterstock.com

Hamburk se proslavil jako první město v Německu, které uvalilo zákaz na vjezd starých naftových aut. Opatření začalo platit poslední květnový den v roce 2018. Bylo oslavováno jako krok ke snižování oxidů dusíku ve městech, kde jsou hodnoty u rušných silnic často překračovány.

„Jedná se o silný symbol. První zákaz nafty v Německu, jsme šťastní,“ jásal před více než dvěma lety Benjamin Stephan, dopravní expert organizace Greenpeace. Nicméně už v té době řada místních obyvatel hanzovního města varovala, že „zašpérování“ jen dvou ulic ve městě nebude k ničemu, řidiči budou úseky objíždět a povede to ke komplikacím v dopravě.

Nyní se ukazuje, že kritici radnice měli pravdu. Profesor ekonomie Wolfgang Maennig a jeho tým zkoumali data, jak se uzavírka pro staré diesely projevila v hodnotách oxidů dusíku. Tvrdí, že částečné omezení naftových aut situaci neřeší. „Zákazy nepřinášejí mnoho. Téměř nic,“ zdůraznil ekonom.

Emise klesají i bez zákazů

Pokud je možné nějaké efekty pozorovat na uzavřených úsecích – jednalo se o ulice Max-Brauer-Allee a Stresemannstraße –, objízdné trasy je prakticky mažou. Navíc ekonomové dospěli k závěru, že celkové zlepšení situace je spíše dáno tím, že se omlazuje vozový park v celém Německu, včetně novějších typů dieselů. Emise klesají i tam, kde k žádnému zákazu nedošlo. Jejich studie konstatuje, že se jedná hlavně o politické rozhodnutí. Bohatý přístav ovládá již léta rudo-zelená koalice složená z SPD a Zelených.

Hamburk svým krokem ovlivnil i rozhodnutí dalších německých radnic. Zákaz následoval v Berlíně, Kolíně na Rýnem, Darmstadtu. Hanzovní město, které má status jedné ze spolkových zemí Německa, plánuje opatření v následujícím roce přezkoumat. 

Upozorňuje se i na to, že emise oxidu dusičitého začaly klesat už před vyhlášením omezení. A proto je obtížné prokázat, jak moc se na tom projevil zákaz „starých nafťáků“. Hamburská zkušenost podle Maenniga ukazuje, že v případě oxidů dusíku „nula od nuly pošla“, a v případě drobných prachových částic emise dokonce stouply. 

Důvodem může být i fakt, že platí řada výjimek. Pro místní obyvatele, autobusy, zákazníky obchodů i řemeslníky. „Musí se zřejmě uzavřít celá oblast, nikoli jen dvě ulice, aby se zákaz vjezdu automobilů projevil na kvalitě ovzduší,“ uvedl profesor z Hamburské univerzity. 

Před zavedením zákazu činily hodnoty oxidu dusíku v průměru 48 mikrogramů na metr krychlový v ulici Stresemannstraße. V roce 2019 klesly na 40 mikrogramů na metr krychlový. V oblasti Max-Brauer-Allee hodnota klesla z 46 na 41 mikrogramů. Hranice, kterou stanovila EU jako bezpečnou, je 40 mikrogramů, připomenula veřejnoprávní hamburská televize NDR na konci května při dvouletém výročí zákazu. Kritici dodávají, že letos na jaře byly hodnoty stále stejné, i když hustota dopravy výrazně poklesla kvůli covidu. 

Omezení rychlosti 

Německá města přistupují na další „fígl“, jak snižovat emise. Tím je omezení maximální rychlosti. Hodnota 40 kilometrů za hodinu má být optimální z hlediska produkce výfukových plynů. K tomu dospěli ve Frankfurtu nad Mohanem. Snížením rychlosti v centru města chce radnice zabránit úplnému zákazu naftových aut. Městům totiž při překračování hladin emisí hrozí soudní zákaz aut na naftu. 

Zpomalení dopravy má zvýšit komfort nejen rezidentů, ale i cyklistů a chodců. V Mohuči už před šesti měsíci zavedli limit 30 kilometrů za hodinu. Radnice tvrdí, že se tím sníží emise oxidů dusíku o čtyři mikrogramy na metr krychlový. Zelená radní pro dopravu Katrin Ederová to označila za historický milník, který ukazuje dalším městům cestu, jak utlumovat dopravu v centrech měst. Opatření vede i k výraznějšímu poklesu hluku z dopravy.

Nicméně ani tento krok nemusí být za několik let oslavován. Řidiči začnou používat silnice, kde k výraznému omezení rychlosti nedochází. Tam se samozřejmě emise dusíku i prachu zvýší. 

Německý automotoklub ADAC zdůraznil, že je třeba zákazy a regulace v jednotlivých městech pozorně sledovat a následně vyhodnotit. Ve Frankfurtu byla v roce 2018 průměrná rychlost aut, která projížděla centrem, 18 kilometrů za hodinu. Cedule se čtyřicítkou bude faktickým zlepšením, uvedli ironicky odpůrci omezování dopravy.