Další zázračný lék na covid. A zřejmě další zklamání

Brazilský prezident Bolsonaro halasně doporučoval proti covidu lék na rakovinu prostaty proxalutamid. Bohužel se zdá, že klinická studie, která zjišťovala jeho účinnost, měla ke skutečné vědě daleko.

Další zázračný lék na covid. A zřejmě další zklamání
ilustrační foto | Profimedia.cz

Zázračných „léků“ na covid-19 tu už bylo dost. Hodně se mluvilo o ivermektinu či o chlorochinu a dalších antimalarikách, jenže nakonec se vždy ukázalo, že jsou zhruba stejně účinné jako kúra, kterou loni doporučoval někdejší americký prezident Donald Trump – vstříknout si pod kůži injekci dezinfekce. S posledním takovým zázrakem – experimentálním lékem na rakovinu prostaty proxalutamidem – přišel nedávno brazilský endokrinolog Flavio Cadegiani, pracující pro společnost Applied Biology, a tamní prezident Jair Bolsonaro jej okamžitě začal vehementně doporučovat proti covidu. Bohužel se zdá, že klinická studie, která zjišťovala účinnost proxalutamidu, měla ke skutečné vědě hodně daleko. Podrobně o tom informuje web prestižního vědeckého časopisu Science.

Až podezřele účinný

Průběžné závěry o účincích proxalutamidu se objevily už v březnu a Cadegiany v té době zveřejnil oslavný tweet, ve kterém psal, že lékař musí vidět své pacienty s proxalutamidem, aby pochopil dosah objevu: „Je nemožné popsat slovy nebo překladem do vědeckého jazyka tu dramatickou odezvu.“ Na konci června tým vedený Cadegianim publikoval preprint (předběžný text, jenž zatím neprošel recenzním řízením) článku, který výsledky klinické studie shrnuje. Pokud by se studii dalo věřit, šlo by o naprostý průlom: úmrtnost na covid totiž podle ní po podání proxalutamidu poklesla v případě hospitalizovaných pacientů o celých 77 procent a u těch, kteří se z nemoci dostali, navíc údajně zkrátila průměrnou délku pobytu v nemocnici o pět dní. 

Jenže podezřelá je už samotná míra „zázračnosti“ nového léku. „Takové výsledky jsou příliš dobré, než aby to byla pravda,“ míní například Eric Topol, výkonný viceprezident Scripps Research Translational Institute, s tím, že „v historii medicíny prakticky neexistují lékařské objevy, které by měly takový přínos“. Studii rovněž odmítly publikovat některé prestižní lékařské časopisy, například Lancet či The New England Journal of Medicine. Podezřele dobré fungování léku ani odmítnutí studie samozřejmě nemůžou být konečným důkazem toho, že je lék k ničemu. Podivností provázejících studii je ovšem mnohem víc.

Podivné výsledky

Tak především se okolnostmi vzniku studie zabývá brazilská národní etická komise pro výzkum, a to kvůli tomu, že její autoři nehlásili včas a s dostatečnou přesností úmrtí lidí zapojených do klinického testování. Pozoruhodný je také vysoký počet úmrtí hospitalizovaných lidí zapojených do studie. Z kontrolní skupiny těch, kterým bylo podáváno placebo místo léku, mělo totiž zemřít plných 49,4 procenta lidí, kdežto z těch, kteří užívali proxalutamid „pouze“ 11 procent. Pro srovnání – ve Spojených státech zemřelo méně než 10 procent hospitalizovaných a srovnatelné údaje hlásí i další země. 

Takřka neuvěřitelná byla také rychlost dokončení studie – začala letos v únoru a už v březnu byly prezentovány předběžné výsledky. „Získat a sledovat okolo 600 pacientů během klinické studie za méně než 30 dní je neuvěřitelné,“ říká lékařka Ana Carolina Peçanha z Federální univerzity v Rio Grande do Sul. Tyto výtky ovšem Cadegiany odmítá s tím, že vysokou smrtnost zapříčinilo zhroucení zdravotní péče v Brazílii a nábor dobrovolníků podle něj probíhal tak rychle kvůli neuvěřitelnému zájmu lidí o to, aby byli do studie zařazeni.

Nezbývá než čekat

Dodejme, že podávání proxalutamidu proti covidu-19 by teoreticky smysl mít mohlo, ovšem podle odhadu vědců nikoli při samotné léčbě onemocnění, ale jako prevence proti nakažení virem SARS-CoV-2. Proxalutamid patří do skupiny tzv. antiandrogenů, které blokují působení mužských pohlavních hormonů, jako je třeba testosteron, a zároveň platí, že v celosvětovém srovnání umírají na covid daleko častěji muži než ženy – 56 vůči 44 procentům. Právě tento nepoměr povzbudil spekulace, že by antiandrogeny mohly před covidem-19 do jisté míry chránit, ovšem žádná jiná studie než zmíněná brazilská tuto domněnku nepotvrdila. 

V současné době probíhají hned na několika místech světa další studie, které se zabývají vlivem antiandrogenů na covid-19. Než budou definitivně známé výsledky, nelze toho o proxalutamidu seriózně mnoho říci. Na žádný velký zázrak to ale nevypadá.