Chytrý konec karantény

Úctyhodných 1100 dobrovolníků pomáhá vytvořit pro WHO celosvětovou databázi, která shrnuje vliv zavádění a rušení vládních opatření na šíření covidu-19.

Chytrý konec karantény
ilustrační foto | Tomáš Novák týdeník HROT

Ve většině evropských zemí se postupně zvedá opona nejrůznějších zákazů a příkazů přijatých kvůli potlačení epidemie covid-19. Je to úleva, ale zároveň tak trochu průzkum bojem, protože žádná z vlád přesně neví, jaký vliv mají konkrétní opatření na šíření koronaviru ve společnosti. 

A varovný příklad tu už existuje. Japonský ostrov Hokkaidó zrušil pod tlakem krachujících podnikatelů 19. března nouzový stav, ovšem v polovině dubna jej musel znovu obnovit, protože nemoc se začala šířit mnohem rychleji než předtím.

Data pro vlády

Odpovědi by měla poskytnout platforma, kterou – jak napsal prestižní vědecký časopis Nature – připravuje pro Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) Londýnská škola hygieny a tropické medicíny (LSHTM). Ta má ambice shrnout data, která o dopadech nejrůznějších vládních opatřeních začala sbírat desítka pracovišť z celého světa – ať už jde o Univerzitu v Oxfordu, Complexity Science Hub ve Vídni či „neziskovku“ ACAPS, která se specializuje na analýzu humanitárních krizí.

Cílem je dát vládám do rukou data, která by jim umožnila kvalifikovaně odhadnout, jaký vliv bude mít zavedení či odvolání nějakého konkrétního opatření. A dát jim je rychle. „Netýká se to příští epidemie, ale toho, co děláme právě teď,“ tvrdí Rosalinda Eggová, která se na LSHTM věnuje matematickému modelování.

Index přísnosti 

LSHTM kvůli práci na platformě najala úctyhodných 1100 dobrovolníků, kteří jí pomáhají standardizovat, čistit a kombinovat nashromážděné údaje tak, aby z nich vznikla jednotná informační databáze. Data, která sbírají jednotlivé vědecké týmy, se totiž od sebe hodně liší. 

Oxfordská univerzita například ve více než 100 zemích světa sleduje vliv třinácti přijatých opatření a ze sedmi z nich vytvořila takzvaný index přísnosti (stringency index), který umožňuje srovnat, jak tvrdě jednotlivé země vůči epidemii postupovaly.

Vídeňský tým naproti tomu zkoumá vliv zhruba 170 různých opatření přijatých v 52 zemích (od barevných nálepek na podlaze označujících dvoumetrové rozestupy přes nošení roušek až po skutečně omezující zákazy, jako je zavření škol) a třídí státy do skupin podle toho, jak efektivně a včasně zareagovaly.

Týdeník hrot

  • SuperMario vs. čistič z Hané
  • Kdy dohoří poslední uhlí
Objednat nyní