Česko má inovační potenciál v nanotechnologiích, v umělé inteligenci zatím zaostává

Česko má vysokou publikační aktivitu v pokročilých materiálech a nanotechnologiích. Naopak na umělou inteligenci se zaměřuje méně, než zahraniční země. Vyplývá to ze studie Technologického centra Akademie věd.

Česko má inovační potenciál v nanotechnologiích, v umělé inteligenci zatím zaostává
ilustrační foto | Profimedia.cz

Studie dává do souvislostí identifikované technologické trendy, nově vznikající technologie a výzkumný potenciál České republiky. Zároveň poukazuje na směry, kde má Česko zkušenosti a kapacity ve výzkumu, kterými je strategické se zabývat.

Studie identifikuje takzvané Key enabling Technologies (KET – klíčové umožňující technologie), což jsou průřezové technologie založené na pokročilých znalostech přinášející vysokou přidanou hodnotu do nových výrobků a služeb v různých oblastech. Studie porovnává publikační a patentovou aktivitu KETs v Česku a v zahraničí. Analyzuje projekty, které dostaly veřejnou podporu, a to, na kterých technologiích spolupracovaly výzkumné organizace s podniky - vše pak mezinárodně porovnává.

KETs se staly osou jednoho z pilířů evropského rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (2014-2020) a postupně přispěly k formování nových trendů v pokročilých výrobních procesech nazývaných také Průmysl 4.0.

Rozsáhlá zpráva obsahuje přehled technologií, které jsou nyní v hledáčku výzkumu. Studie poukazuje na průsečíky, kde má Česko zkušenosti. Které směry výzkumu jsou podle autorů pro Česko strategicky výhodné? Jsou buďto tradiční, nebo na ně má země kapacitu a zároveň jsou žádané a v kurzu.

Pokročilé materiály a nanotechnologie

V pokročilých materiálech a nanotechnologiích je publikační aktivita v Česku ze všech KETs nejvyšší. Také patentová aktivita je vysoká a zastoupení patentových přihlášek je v celkovém počtu vyšší než ve vzorku zahraničních zemí.

V České republice existuje značný potenciál pro vědu a výzkum v oblasti kombinace pokročilých materiálů a nanotechnologií. Je tady totiž tradičně rozvinutá oblast materiálových a chemických věd. Pokud se dají dohromady aktuální technologické trendy a rozvinuté větve výzkumu v Česku, perspektivní oblastí je výzkum tenkých vrstev a povlaků. Také výzkum zaměřený na oblast bio-materiálů a materiálů šetrných k životnímu prostředí přispěje k dlouhodobé udržitelnosti výroby a zlepšení prostředí kolem nás. Velká příležitost se nabízí v propojení na biotechnologie. Perspektivní může být i využití environmentálních materiálů v některých oblastech energetiky, jako je například akumulace energie.

Výsledky výše naznačeného výzkumu budou základem pro přelomové inovace, protože Česká republika už nyní potenciál má. Avšak významnou roli v dosažení tohoto potenciálu bude hrát i rozvinutá spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podniky.

Pokročilé výrobní technologie

Struktura české ekonomiky a související silné výzkumné zázemí v oblasti strojírenství dává značný potenciál pro výzkum pokročilých výrobních technologií založených na automatizaci a robotizaci výroby.

Další perspektivní oblastí je výzkum nástrojů pro efektivní analýzu a využívání dat produkovaných během výrobních procesů. Také může být strategické zaměřit se na pokročilou analytiku využívající algoritmy umělé inteligence.

Biotechnologie

Ve studii se hovoří především o průmyslových a medicínských biotechnologiích. I když je počet publikací v biotechnologiích vysoký, jejich zastoupení je nízké ve srovnání se světem. Počet českých článků zaměřených na biotechnologie navíc mírně klesá a jejich zastoupení v národních publikačních výstupech se snižuje. Počet patentových přihlášek zaměřených na biotechnologie je ale i tak poměrně vysoký a jejich zastoupení v celkovém počtu patentových přihlášek je větší než v evropských zemích.

Čreská republika má dobré předpoklady pro podchycení trendů jak v oblasti biotechnologií, tak v oblasti lékařských a přírodních věd. Velmi dobré by bylo, kdyby se výzkum zaměřil na technologie, které jsou environmentálně šetrné a snižují negativní dopady výroby lidské činnosti na životní prostředí.

Další perspektivní oblastí biotechnologického výzkumu je genomika a genová terapie. Neméně zajímavou oblastí je pro Česko využívání nanomateriálů a nanotechnologií v biotechnologiích a medicíně. V tomto smyslu je pro Česko výhodou pokročilý výzkum v lékařských a přírodních vědách a zároveň v oblasti nanomateriálů a nanotechnologií.

Umělá inteligence

Domácí výzkum se zatím na problematiku umělé inteligence zaměřuje méně než v zahraničí. Také patentová aktivita je v mezinárodním srovnání nízká. Nízký počet patentových přihlášek souvisí i s tím, že přibližně tři čtvrtiny patentových přihlášek je přihlašováno podniky se sídlem v zahraničí. Z analýzy rovněž vyplynulo, že nové znalosti, na jejichž vzniku se podíleli pracovníci z České republiky, jsou ve značné míře využívány v zahraničních podnicích.

V těchto souvislostech je významnou příležitostí výzkum nových metod, postupů a nástrojů využívaných v umělé inteligenci, jako je například strojové učení, neuronové sítě, fuzzy logika, hluboké učení a další. V souvislosti s tradiční robotizací mají potenciál i algoritmy a programové nástroje pro zpracování a analýzu informací, podporu rozhodování, počítačové vidění, rozpoznání a podobně. Vhodné podmínky jsou výzkum algoritmů a nástrojů využívajících prvky umělé inteligence pro pokročilou analýzu velkých dat (data-mining). Perspektivní oblastí je i využití umělé inteligence ve zdravotnictví.

Fotonika a mikro– a nanoelektronika

V České republice existuje značný potenciál pro další rozvoj v této oblasti, což vytváří předpoklady pro zachycení klíčových trendů v této technologické oblasti. Značný potenciál do budoucna má výzkum optických zdrojů světla, zejména laserů. V Česku je unikátní výzkumná infrastruktura, na které se podílejí výzkumné týmy s mezinárodní reputací.

Příležitost výzkumu do budoucna představují i pokročilé displeje a technologie pro zobrazování, které najdou uplatnění v řadě oborů. Z hlediska odvětvové struktury hospodářství je v Česku značný prostor pro nasazení fotonických prvků a systémů, včetně pokročilých zobrazovacích technologií ve výrobních procesech.

Zabezpečení a konektivita

Domácí výzkum se na oblast digitální bezpečnosti a propojenosti zatím zaměřuje poněkud méně, neboť zastoupení publikací zaměřených na tuto oblast je v mezinárodním srovnání méně než třetinové. Výzkum v České republice by se měl zaměřit na nástroje umožňující včas identifikovat kybernetické hrozby a odpovídajícím způsobem na ně efektivně reagovat a eliminovat je.

V souvislosti s rozvojem a využíváním digitálních služeb je významnou příležitostí i firemní IT infrastruktury, datových center, datových úložišť a cloudových aplikací. Příležitostí je například vývoj integrovaných online služeb pro interakci občanů s veřejnou správou provozovaných na otevřených platformách. S tím souvisí i vývoj aplikací pro participativní rozhodování na základě online konzultací se zástupci občanské společnosti.

Článek vyšel na portálu Vědavýzkum.cz.

 

Týdeník hrot

  • Bankrotáři: paralely příběhů Bárty a Mičky
  • Zabal to, Warrene! „Věštec z Omahy“ by měl odstoupit
Objednat nyní