Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Spuštění jaderné elektrárny v Abú Zabí zvyšuje riziko šíření jaderných zbraní v neklidném arabském světě.
„Jsme hrdí na to, že jsme svědky uvedení jaderné elektrárny Baráka do provozu,“ oznámil prvního srpna v půl jedenácté dopoledne místního času korunní princ emirátu Abú Zabí Mohamed bin Saíd, faktický vládce Spojených arabských emirátů. Název elektrárny v arabštině znamená božské požehnání.
Ambiciózní stát na Arabském poloostrově ukazuje po vyslání sondy k Marsu svaly také v jaderném průmyslu. Jedná se o historický milník, protože inženýři spustili řetězovou reakci v prvním reaktoru první arabské elektrárny. V následujících letech má vyrábět až čtvrtinu spotřeby elektřiny v zemi. Mimochodem, čtyři reaktory elektrárny Baráka o celkovém instalovaném výkonu 5,6 GW staví jihokorejská energetická firma KEPCO, jež se také zajímá o dostavbu jaderných bloků v Česku.
Zatímco pro šejka bin Saída se jedná o historický úspěch, mnozí zahraniční bezpečnostní experti mají obavy z „božského zdroje“. Jde o to, že spuštění jaderného bloku v arabském světě může být také zdrojem šíření jaderných zbraní. „Povaha zájmu emirátů o jadernou energii by mohla být i vedlejší,“ obává se Paul Dorfman z institutu pro energetiku na londýnské univerzitě College.
V regionu Blízkého východu se Spojené arabské emiráty stávají po Izraeli a Íránu třetí zemí, které disponuje jaderným programem, varoval také deník The New York Times. Emiráty ale zdůrazňují, že jim jde výhradně o mírové využití jádra a snížení emisí skleníkových plynů. Vlastní jaderné zdroje plánují také v Saúdské Arábii, o stavbě bloků uvažuje i Egypt.
Dorfman varuje před tím, že spuštění čtyř reaktorů destabilizuje celou oblast Perského zálivu. Zvyšuje se podle něj také riziko teroristických útoků na elektrárnu ze zemí, jež vystupují proti šejkům z Dubaje a Abú Zabí. Upozornil i na to, že emiráty mají jedinečné možnosti budovat a zvyšovat solární kapacity, jedny z nejlepších na světě. I v lednu tu v průměru svítí slunce sedm hodin denně, v červenci to je až 12 hodin. V Německu to je pro srovnání 1,6, respektive sedm hodin. Spojené arabské emiráty už v roce 2019 otevřely největší solární park světa – Noor Abu Dhabi, který má instalovanou kapacitu 1,2 GW.
SAE podepsaly v roce 2009 se Spojenými státy dohodu o přístupu k jaderným technologiím pro výstavbu elektrárny, ale s tím, že je nebudou využívat pro obohacování uranu a pro vývoj vlastních jaderných zbraní. Při vyostření konfliktu s Íránem, který o vlastní jaderné zbraně usiluje, by ale vedení emirátů mohlo svůj závazek přehodnotit.
Diplomaté se obávají řetězové reakce na Blízkém východě, pokud by došlo k eskalaci napětí. Zároveň upozorňují i na nepředvídatelný postoj Turecka. Prezident Recep Tayyip Erdoğan totiž už loni zpochybnil Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, kterou země podepsala v roce 1980. Turecko by podle něj mělo mít možnost vlastnit jaderné hlavice.
V případě nové elektrárny představuje bezpečnostní rizika i doprava jaderného paliva loděmi přes Perský záliv. Pokud by došlo k nehodě, mohla by být zamořena mořská voda, která se v tomto regionu používá po odsolení jako pitná.
Výstavba prvního bloku elektrárny začala v roce 2012, o šest let později byla hrubá stavba hotova. Letos byl dostavěn i druhý reaktor. Celkové náklady na výstavbu jsou odhadovány na 25 miliard dolarů (558 miliard korun). Jedná se o korejský typ tlakovodních reaktorů APR-1400. Celkově mají ušetřit 21 milionů tun emisí oxidu uhličitého ročně. Elektrárna získala licenci na provoz v délce 60 let. V provozu by všechny čtyři reaktory měly být od roku 2023.
