Írán děsí. Jadernou bombu by mohl mít za tři měsíce

Teherán v době pandemie zintenzivnil vojenský program. Agresivně pokračuje v obohacování uranu, takže do několika měsíců může mít dost materiálu pro sestrojení atomové bomby.

Írán děsí. Jadernou bombu by mohl mít za tři měsíce
ilustrační foto | AFP PHOTO / HO / ATOMIC ENERGY ORGANIZATION OF IRAN / Profimedia.cz

Riziko toho, že íránský režim dokáže v řádu měsíců sestrojit jadernou bombu, stoupá. Írán využívá toho, že se globální společenství nyní plně věnuje zvládání pandemie nového koronaviru a nesleduje, jak agresivně pokračuje autokratický režim ve vývoji vlastní jaderné zbraně.

Upozornil na to David Albright z amerického Institute for Science and International Security (ISIS), který se zaměřuje na studium šíření zbraní hromadného ničení. „Všechny indicie ukazují na to, že Írán obohacování uranu v poslední době značně urychlil,“ zdůraznil. Reálně hrozí, že se islámská republika blíží k nevratnému bodu, kdy bude disponovat vlastní jadernou zbraní. 

Z deseti měsíců na tři

Zatímco na konci roku 2019 by podle ISIS Teheránu trvalo obohatit v odstředivkách dostatek uranu pro použití v jaderné hlavici dalších šest až deset měsíců, nyní se tato doba může zkrátit pouze na tři až čtyři měsíce.

Jaderný program islámská republika urychlila po roce 2018, kdy Spojené státy dohodu z roku 2015 jednostranně vypověděly. Letos v lednu Teherán oznámil, že obohacování uranu v centrifugách nebude nijak omezovat.

Albrightovy odhady nejsou postaveny na vodě, vychází z informací Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), jež se snaží i nadále co nejpřesněji monitorovat íránský jaderný program. Ta konstatuje, že činnost odstředivek se v posledních měsících zintenzivňuje.

Obohacování uranu mělo primárně sloužit pro výrobu jaderného paliva pro elektrárny, nyní ale už překročilo povolené meze z pět let staré dohody. Írán kromě dodávek uranu zvyšuje i počet centrifug. 

Jaderné palivo se dá koupit levněji

Pokud by šíitská islámská regionální mocnost usilovala pouze o civilní využití uranu v jaderné energetice, nemusela by finančně nákladně obohacovat uran ve vlastních zařízeních. Jaderné palivo by mohla nakupovat od nadnárodních firem, jako to dělá většina zemí. Pokud má vlastní program obohacování uranu, chce jej využít pro vojenské účely, vysvětlil Albright v německém deníku Die Welt

Pro sestrojení jaderné hlavice je potřeba zhruba 25 kilogramů vysoce radioaktivního uranu. Na jeho výrobu se spotřebuje asi 900 kilogramů slabě obohaceného uranu. Toto množství by už nyní měl režim mít k dispozici. 

Krize spojená s koronavirem umožňuje zemi, aby mohla svůj jaderný program lépe skrývat, je přesvědčen Albright. Inspektoři MAAE mají stále více omezen vstup do země a některá zařízení nemohou vůbec vidět. 

Varovný signál: úspěšný test rakety

Dalším varovným signálem je úspěšný test rakety, jež dokáže vynést na oběžnou dráhu umělou družici. To, že se to povedlo, šokovalo i izraelské bezpečnostní odborníky, kteří pozorně sledují dění v zemi ovládané duchovním vůdcem Sajjidem Alí Chameneím, jenž dlouhodobě požaduje zničení samostatného židovského státu.

Vojenský špionážní satelit íránských revolučních gard nyní krouží okolo Země ve výšce 450 kilometrů a na rozdíl od předcházejících neúspěšných pokusů to vypadá, že vydrží na oběžné dráze několik let.

„Je to úspěch íránského vesmírného programu, ale zejména jde o úspěch vojenského významu,“ citoval izraelský deník Haaretz jednoho z bezpečnostních expertů. I když Teherán oficiálně hovoří o milníku v rámci vlastního vesmírného programu, je to úspěch vojenský, protože jej provádějí paravojenské revoluční gardy.

Trump nemá promyšlený plán

Albright kritizuje přístup americké administrativy k Íránu. Kroky Donalda Trumpa nejsou promyšlené a nemá záložní plán pro případ, že islámská země bude mít vlastní jaderné zbraně. „Bílý dům rozhodně neočekával, že Teherán tak rychle urychlí obohacování uranu,“ vysvětlil uznávaný americký odborník na vývoj jaderných zbraní. Tvrdý americký kurz vůči Teheránu se podle něj nevyplácí.

Znepokojení nad úspěchy raketového programu vyjádřili i představitelé americké armády. Stejný typ raket, jež vynesly na oběžnou dráhu vojenský satelit, by totiž mohly být použity jako rakety dlouhého doletu, jež mohou zasáhnout i území Spojených států. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo varoval, že nové íránské „vesmírné“ technologie mohou být využity také jako nosiče pro jaderné zbraně. 

Vyostření konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem by mohlo být důležitým faktorem v prezidentské kampani, jež vyvrcholí volbou 3. listopadu. Vyhovovat by mohlo Trumpovi, který by přenesl pozornost od vnitroamerických témat, zejména nezvládnutí epidemie covidu-19 a souvisejících ekonomických dopadů,  k mezinárodním a vojenským, upozornil Cornelius Adebahr z Německé rady pro zahraniční vztahy. 

Týdeník hrot

  • Kožený z kola ven?
  • Mafie, pytláci a nosorožci
Objednat nyní