Apple pod palbou kritiky: Demokratická republika Kongo obviňuje giganta z používání „krvavých“ nerostů

Demokratická republika Kongo (DRK) vznáší vážná obvinění proti technologickému gigantu Apple. Vláda země tvrdí, že společnost používá ve svých produktech, včetně iPhonů, nelegálně těžené nerosty z válkou zpustošeného východu země. Toto nařčení zpochybňuje tvrzení Applu o pečlivém ověřování původu materiálů ve svých zařízeních a vyvolává ostrou debatu o etice a transparentnosti v dodavatelském řetězci elektroniky.

Demokratická republika Kongo (DRK) vznáší vážná obvinění proti technologickému gigantu Apple. Vláda země tvrdí, že společnost používá ve svých produktech, včetně iPhonů, nelegálně těžené nerosty z válkou zpustošeného východu země. Toto nařčení zpochybňuje tvrzení Applu o pečlivém ověřování původu materiálů ve svých zařízeních a vyvolává ostrou debatu o etice a transparentnosti v dodavatelském řetězci elektroniky.

Celý článek
0

Boj o zmrazená ruská aktiva. Lídři USA a Evropy se neshodnou, jak dál financovat válku

Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.

Spojené státy podporují myšlenku použít 260 miliard eur na financování války. Ne všichni v Evropě s tím souhlasí.

Celý článek
0

Zákaz sociálního skóringu i hromadného rozpoznávání obličejů. Co přinese evropská regulace umělé inteligence?

Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.

Evropský parlament v březnu definitivně schválil nařízení označované jako AI Act. Dokument je v podstatě prvním velkým zákonem regulujícím umělou inteligenci na úrovni možností jejího využívání. „Budou se jím muset řídit všechny firmy, které působí na území EU bez ohledu na to, kde mají své sídlo,“ vysvětluje Václav Stupka z Cyber Resillience Centra na Masarykově Univerzitě.

Celý článek
0

Turci vytáčejí Američany. Chtějí nasadit ruský systém S-400 proti Kurdům

Turecká armáda plánuje, že využije protiraketový systém S-400 na své hranici s Irákem. Spekuluje se o tom, že Ankara chce v létě spustit ofenzivu proti kurdským silám. Napětí v oblasti stoupá v souvislosti s raketovým útokem Íránu na Izrael.

Turci vytáčejí Američany. Chtějí nasadit ruský systém S-400 proti Kurdům
Ruský systém S-400 | Hrot24, vygenerováno v Midjourney

Turecký nákup ruského systému protiletadlové obrany S-400 vyvolal už v roce 2019 na americké straně značnou nevoli. Ankara jako členský stát NATO si pořídila pokročilý zbraňový systém potenciálního protivníka a americká armáda se v této souvislosti obávala, že uniknou citlivá data o amerických případně dalších aliančních zbraních právě do Moskvy.

Turecko nicméně zatím protiraketový a protiletecký systém nenasadilo do aktivní služby. To by se ale mohlo aktuálně změnit. O rozmístění ruského systému protivzdušné obrany informovala turecká média s tím, že Ankara chce během léta provést ofenzivní operaci proti Kurdistánu na severu Iráku.

Má především ničit drony, které měli získat kurdští bojovníci. Systém je ale mnohem výkonnější a dokáže likvidovat nepřátelské bombardéry, stíhačky a různé druhy střel až do vzdálenosti 400 kilometrů podle typu použitých raket.

Dodávka systému přišla Turecko velmi draho, protože kromě zaplacené ceny ve výši 2,5 miliardy dolarů za čtyři systémy S-400 přišla země ležící mezi Evropou a Asií o americkou zakázku na výrobu komponentů pro stíhačky F-35 a také přímo o možnost získat tyto nejmodernější americké víceúčelové stíhačky páté generace.

Bílý dům se obává, že by Ankara mohla poskytnout údaje o těchto letounech právě ruské straně. Turecko už mělo systém S-400 testovat proti svým stíhacím strojům americké provenience F-16 a F-4.

Bezpečnostní analytik Ali Bakir z Katarské univerzity je ale skeptický ke zprávám, že by turecká armáda skutečně ruský komplet S-400 proti Kurdům nasadila. „Může se jednat o zkušební balónek, operační požadavek kvůli hrozbě v severním Iráku,“ řekl Bakir pro Business Insider.

Systém by mohl účinně fungovat při likvidaci íránských balistických střel. Teherán totiž 14. dubna vypálil na Izrael přes tři stovky raket a dronů. „Vzhledem k tomu, že Ankara rozmístila vojáky v severním Iráku, bylo by logičtější nasadit tento systém, aby je chránil během regionální eskalace nebo konfrontace,“ připustil Bakir. Případné nasazení ruského systému na hranici mezi Tureckem a Irákem by zvýšilo bezpečnost obou zemí.

Pro Turecko to ale bude znamenat extrémně složitou situaci pro další vztahy s Američany, varoval Suleyman Ozeren z amerického bezpečnostního think-tanku Orion Policy Institute, protože S-400 není kompatibilní s dalšími prvky protivzdušné obrany ostatních členských zemí NATO. Navíc by to znamenalo i to, že ruský zbraňový systém bude použit proti největšímu spojenci Moskvy v regionu, Íránu.