Antimon. Prvek, kterým drží Čína a Rusko svět v šachu

Sedmdesát procent světové produkce antimonu připadá na Čínu a Rusko. Jde o klíčový prvek, který je kromě vojenství nezbytný i v dalších oborech. Je součástí akumulátorů, polovodičů, solárních panelů i větrných turbín.

Antimon. Prvek, kterým drží Čína a Rusko svět v šachu
Antimon, ilustrační foto | Shutterstock.com

Na to, že je Amerika a Evropa při svých plánech na bezemisní budoucnost doslova životně závislá v oblasti těžby a zpracování vzácných surovin na Číně, případně Rusku, se upozorňuje dlouhé roky. Méně se ví, že kromě notoricky známých surovin pro výrobu akumulátorů, jako je lithium, kobalt nebo měď – a upravují se z velké části v Číně –, jde také o antimon

Ve Spojených státech se v souvislosti se zhoršením vztahů s Ruskem a Čínou připomíná, že se loni většina antimonu produkovala v těchto autokratických zemích. Na Čínu připadalo 53 procent produkce, na druhé Rusko 20 procent. Navíc třetí místo drží Tádžikistán s 19 procenty, který má silné vazby na Moskvu.

O exportu tohoto polokovu rozhoduje direktivně Peking nebo Moskva. Čína už nyní varuje, že omezí vývoz vzácných prvků. Kromě antimonu to je cín, wolfram, molybden, niob, titan a kobalt, jež jsou z pohledu Číny nezbytné pro americký vojenský průmysl. 

Čína ovládá obchod se vzácnými kovy

Podle americké Geologické služby Spojených států (USGS) ovládá komunistická velmoc 63 procent světového obchodu se vzácnými minerály. Ty jsou nezbytné kromě vojenství i pro zbytek ekonomiky při výrobě polovodičů a počítačových čipů.

Společnost Perpetua Resources proto tlačí na to, aby byla obnovena těžba ve Spojených státech. Během druhé světové války se antimon těžil v dolech na zlato v Idahu, když Japonsko přerušilo dodávky z Číny. 

Antimon se totiž používal jako přísada do munice, protože má lepší průbojnost. Ve vojenství se ale používá i pro další technologie, jako je noční vidění, pro senzory infračerveného záření, laserové zaměřovače, ale i výrobu jaderných zbraní. 

Těžba  byla v Idahu ukončena v roce 1997 a měla by být právě z obav zastavení dodávek z Číny nebo Ruska obnovena. Expert na těžbu surovin z londýnské společnosti Hallgarten & Company  Christopher Ecclestone uvedl, že Čína fakticky ovládá 80 procent trhu s antimonem, protože jej dováží i ze třetích zemí a dále zpracovává. 

Cena poroste

Navíc je velmi pravděpodobné, že globální poptávka po antimonu nemůže být při současných dodávkách v dalších letech uspokojena, varoval Ecclestone. I proto se čeká, že cena tohoto prvku bude růst, podobně jako je tomu v současnosti u ceny mědi, jež se dostala na svá historická maxima.

Nyní se měď prodává za více než deset tisíc dolarů za tunu a do roku 2025 by to mohlo být o třetinu více, předpovídá banka Goldman Sachs. Cena antimonu je na nejvyšších úrovních od roku 2013.

Časopis Forbes v této souvislosti napsal, že bez antimonu nebudou žádné iPhony, žádné televize s vysokým rozlišením, ale ani žádný přechod na obnovitelné zdroje. Sklo ve fotovoltaických panelech obsahuje antimon, větrné turbíny o výšce přes sto metrů jsou odolnější proti korozi při použití slitin s antimonem. 

Navíc s použitím antimonu se počítá pro další generaci lithium-iontových akumulátorů. Tento prvek je zásadní i pro baterie s tekutou solí, jež nacházejí uplatnění v sektoru obnovitelných zdrojů. 

Americké lithium

Kromě obnovení těžby antimonu v Idahu se hovoří stále častěji o těžbě lithia v Nevadě nebo v Kalifornii ze solného jezera Salton Sea. Proti jsou samozřejmě ochránci přírody nebo příslušníci původních indiánských kmenů.

Nicméně i kdyby se podařilo těžařům na území Spojených států produkci vzácných surovin u politiků protlačit, bude to trvat léta, než získají desítky potřebných povolení. V případě antimonu se optimisticky hovoří o termínu 2025 nebo 2026. Do té doby má trh pevně v rukou komunistická Čína. 

Týdeník hrot

  • Jak se lepí díra po covidu
  • Judista mezi jurtami
Objednat nyní