Jak se přechází na zelenou. Světu budou brzy chybět miliony tun mědi

Světu bude brzy ročně scházet nejméně pět milionů tun mědi potřebné k „zezelenání“ globální ekonomiky. Řešení však zrovna zelená být nemusejí.

Jak se přechází na zelenou. Světu budou brzy chybět miliony tun mědi
Čína, potenciálně největší světový odběratel mědi, již na letošek ohlásila zvýšení spotřeby o 800 tisíc tun. Většinu mědi Číňané dovážejí. | Profimedia.cz

Když se loni v prosinci cena mědi na světových burzách přehoupla přes osm tisíc dolarů za tunu, investoři to logicky vnímali jako projev posunu k šetrnějším formám ekologicky citlivých oborů, především energetiky a dopravy. Funguje to dobře na rovině symbolické – postavte červenou měděnou kopuli, za pár let docela zezelená. Stejně dobře to funguje prakticky. Elektrický automobil potřebuje zhruba čtyřnásobek měděného drátu ve srovnání s automobilem klasickým. K výrobě solární či větrné elektřiny je ve srovnání s energií získanou z fosilních zdrojů zapotřebí hned pětinásobek.

Když v roce 2018 světová poptávka po mědi silně poklesla v důsledku americko-čínských obchodních sporů a loni zapůsobil týmž směrem koronavirus, vypadalo to s měděným byznysem nedobře. Těžařské firmy opouštěly doly jeden za druhým a plány na případnou expanzi se ocitly hluboko ve spodních šuplících. 

Dnes je všechno jinak, přičemž hlavním motorem vzestupu ceny mědi v očekávání zeleného boomu je zvolení nového amerického prezidenta. Joe Biden představil plán zvaný souhrnně Revoluce zelené energie, pro nějž je adjektivum „velkorysý“ velmi střídmé. I plán prezidenta Baracka Obamy na elektrifikaci americké dopravy z roku 2009, ve své době považovaný za smělý, vedle něho vypadá konzervativně. Biden chce za zrychlení přechodu k elektromobilům a posílení obnovitelné energetiky utratit v následujících deseti letech 1,7 bilionu dolarů. Pro srovnání, americký federální rozpočet počítal pro loňský rok s výdaji ve výši 4,79 bilionu. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit