Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Země s největšími ropnými rezervami na světě je už sedm let v bankrotu, celkem dluží 154 miliard dolarů a USA na ni teď obnovily sankce. Vše mají zachránit bankéři od Rothschildů
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Nižší náklady, více pracovních míst, rychlejší návratnost investic. To jsou pozitiva stimulace ekonomiky, pokud obsahuje i udržitelné prvky.
Podpora obnovitelných zdrojů energie, budování infrastruktury pro elektromobily nebo cyklisty, zavádění technologií, jež snižují emise skleníkových plynů a šetří přírodní zdroje. Pokud mají státní stimulační balíčky ekonomiky v sobě zabudovány i zelená řešení, nastartují ekonomiku lépe než pouhá podpora tradičních sektorů ekonomiky. Takový je výsledek studie ekonomů z prestižní anglické Univerzity v Oxfordu.
Autoři srovnávali účinnost sedmi stovek opatření, která reagovala na finanční krizi po roce 2008. Jako zelené nástroje hodnotili ty, jež vedou ke snižování produkce skleníkových plynů. Jednotlivé nástroje hospodářské politiky dali k „oznámkování“ dalším 230 odborníkům, ekonomům, centrálním bankéřům a úředníkům ministerstev financí z celého světa.
Výsledek je jednoznačný. Mnohá z opatření, jež mají pozitivní dopad na životní prostředí, pomáhají i ekonomice, protože tvoří větší počet nových pracovních míst a mají lepší ekonomickou návratnost.
Kromě výstavby solárních a větrných parků, to je i zvyšování energetické úspornosti budov, výstavba digitálních sítí, podpora udržitelné mobility, ale i výzkum zelených technologií a udržitelně orientované rekvalifikační a vzdělávací programy. Naopak peníze napumpované do záchrany leteckých společností vychází z dlouhodobého hlediska nejhůře.
Hlavní autor studie Cameron Hepburn z institutu Smith School of Enterprise and the Environment zdůraznil, že většina udržitelných opatření může být implementována rychle a bude lépe stimulovat ekonomický růst, než tradiční sektory hospodářství.
V britské ekonomice by se mohlo jednat o programy zvyšování energetických úspor budov, budování dobíjecích stanic pro elektromobily, úprava silnic pro podporu cyklistiky, ochranu proti povodním nebo vysazování stromů. „Řešení klimatické změny má odpověď také na naše ekonomické problémy,“ zdůraznil Hepburn.
Spoluautory studie jsou rovněž držitelé Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz a Nicholas Stern. Stiglitz patří mezi zastánce keynesiánské ekonomické školy, podle které stát pomocí fiskálních stimulů dokáže efektivněji řešit ekonomické problémy, než pouhé působení volnotržních mechanismů. Stern je naopak znám jako autor 700stránkové zprávy o ekonomice klimatické změny. Aktivní zásahy povedou k menším ekonomickým nákladům než nečinnost, tvrdí.
Pokud budou vlády finančně podporovat automobilky nebo letecké společnosti, měla by být pomoc orientována snahou modernizovat tyto sektory tak, aby byly více udržitelné a vedly ke snížení produkce skleníkových plynů, doporučují ekonomové.
Stimulační opatření států v následujících šesti měsících podle zprávy rozhodnou ve velké míře také o tom, zda se podaří zmírnit nejhorší dopady globální změny klimatu.
Zjištění britské studie nepřímo podporuje snahy Evropské komise definované v Zelené dohodě pro Evropu, jež počítá s tím, že do roku 2050 nebude EU produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů.
Na opačné straně pomyslné barikády ve sporu o to, zda má být současná krize vnímána jako příležitost pro zelený restart ekonomiky a společnosti, stojí proti většině zemí unie česká, maďarská a polská vláda. Český premiér Andrej Babiš už v polovině března oznámil, že by se projekt Evropské komise měl odložit kvůli boji s pandemií koronaviru.
„Měli bychom se od Číny hodně učit,“ citovala slova českého „miliardáře populisty“ agentura AFP. Babiš tím narážel na to, že Česko musí nakupovat zdravotnický materiál od čínských výrobců a Evropská unie není v tomto sektoru soběstačná.
Český kabinet navíc v době nouzového stavu zpřísnil pravidla pro solární sektor. Míru vnitřního výnosového procenta (IRR) Babišova vláda pokoutně snížila solárnímu sektoru na 6,3 procenta. Pro bioplyn a biomasu (v této oblasti podniká rovněž firma Agrofert), zůstává IRR velkoryse 10,6, respektive 9,5 procenta. Ještě loni vláda slibovala solárnímu sektoru ziskovost na úrovni 8,4 procenta.
České republice naopak stále chybí legislativa podporující nové technologie v oblasti akumulace energie a výroby zeleného vodíku.
