Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Firma BYD už nyní válcuje západní konkurenci ve výrobě elektromobilů. Teď chce přidat globální dominanci v produkci elektrických vlaků a kamionů nebo systémů pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Novinářská zjištění nahrávají oprávněnosti zákazu TikToku v USA. Informace od zaměstnanců potvrzují, že nad sítí oblíbenou zejména u dětí a dospívajících mají čím dál větší kontrolu Číňané. Naopak vliv lokálního managementu prý oslabuje.
Politici zklamali, když ani před další přímou volbou neupravili pravomoci hlavy státu, shodují se politologové
Malé pravomoci, ale obrovský vliv. Tak se dá ve stručnosti popsat role prezidenta v českém politickém systému. Polistopadoví prezidenti ukázali, že pozice hlavy státu nemusí být jen o kladení věnců, a že když chtějí, dokážou slušně zatápět vládě, parlamentu, ale třeba také Ústavnímu soudu. Zavedení přímé volby situaci nezlepšilo. Spíše naopak. Na tu naše ústava nebyla navržena, říkají svorně oslovení politologové.
Václav Havel, který parlamentu hrozil dlouhým sestavováním vlády. Václav Klaus, který zkoušel kandidáty na ministry z cizího jazyka a ekonomie. Nebo Miloš Zeman, první přímo volený prezident, který oba své předchůdce ve využívání pravomocí ještě přetrumfl. Nejmenoval profesory akademiky, kteří přitom prošli náročným řízením v rámci vysokých škol a zelenou jim dal i ministr školství. Odmítl jmenovat ministry, které mu navrhl předseda vlády. Nebo půl roku držel u moci úřednickou vládu Jiřího Rusnoka sestavenou z příznivců hlavy státu, přičemž tento kabinet „zemanovců“ neměl podporu zákonodárců.
Zejména končící hlava státu, povzbuzená silným mandátem od takřka tří milionů voličů, si tedy jednoduše vykládala ústavu po svém. Zeman se vždy bránil, že ústavu neporušil. Jen byl při jejím výkladu „originální“ a „kreativní“. Využíval šedých míst, vágních formulací a chybějících lhůt. A tak když například ústava říká, že někoho hlava státu jmenuje, podle Zemana to neznamená, že jmenovat musí. A pokud by to snad znamenalo, tak není jasno kdy.
„Přímá volba svádí k tomu, aby se takto zvolený prezident odvolával na silný mandát a zkoušel prostor vymezený ústavou. Konkrétně Miloš Zeman se v jejím výkladu pohyboval na hraně až s potěšením,“ komentuje to profesorka Vladimíra Dvořáková, politoložka a ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT v Praze. Ta kritizuje, že politici po celých deset let dvojitého Zemanova mandátu reálně nic neudělali ke změně prezidentských pravomocí.
„Úplně ticho bylo i v posledním roce, kdy se měla vést opravdu vážná a racionální debata o tom, jaký by vlastně prezident měl být a co se od něj očekává. Byl čas na změnu ústavy. Mohlo se upřesnit, ujasnit, definovat. Aby nová hlava státu i zbylí ústavní činitelé měli jasno, co všechno prezident může,“ podotýká profesorka.
Jenže ani předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), ani ta současná v čele s Petrem Fialou (ODS) toho ohledně úprav prezidentských pravomocí moc neudělaly. Babiš sice opakovaně říkal, že by ústavu „změnil od podlahy“, ústavní většinou v parlamentu však jeho vláda nedisponovala a hledání konsenzu pro tak zásadní změnu nebylo pro politika, který jinak parlamentem opovrhuje coby „žvanírnou“, dost atraktivní.
Aktuální vládní koalice obecně prezidentské volby vypustila, ani jedna z pěti partají dokonce nenavrhla vlastního kandidáta. Přitom už v roce 2019 Petr Fiala, předseda tehdy ještě opoziční ODS, vyzýval, aby se přímá volba zrušila. „Je nutné tohoto nebezpečného protiparlamentního džina svévole vrátit zpět do lahve, je třeba vymyslet taková pravidla, aby každý musel dodržovat ústavu a aby za její nedodržování mohl být přiměřeně sankcionován. A je třeba zahájit diskusi o návratu k naší dobré ústavní tradici, totiž volbě prezidenta Parlamentem České republiky,“ napsal v komentáři pro web Forum24.
Jenže z „velkého legislativního úklidu“, který politik sliboval, nakonec očividně sešlo. Pro korektnost však dodejme, že v roce 2019 asi jen málokdo čekal, že se celý svět bude potýkat s virovou pandemií či uprchlickou vlnou způsobenou novou válkou v Evropě. Právě řešení krizí je podle šéfů vládních stran důvodem, proč nakonec k úpravě prezidentské volby nedošlo.
Diskuse o změnách prezidentských pravomocí tak probíhají spíše pouze v odborné rovině mezi politology a právníky. Ti se neshodnou v detailech, v obecných směrech však ano. Přímou volbu prezidenta kritizují. Podle Stanislava Balíka, politologa a děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, bylo zavedení přímé volby největší politickou polistopadovou systémovou chybou, kterou lze napravit právě pouze změnami ústavy.
„Udělali jsme zásadní chybu, když jsme zavedli přímou volbu a nezvětšili relativně malé kompetence,“ říká Balík. Podle něj pak dochází k tomu, že lidé jsou ve výsledku zklamaní. Aby totiž kandidát ve volbě zvítězil, musí se profilovat, vymezovat vůči protikandidátům a mnohé naslibovat. Pak jsme svědky slibů typu, že zvolený prezident vyřeší inflaci či energetickou krizi, k čemuž ale nemá páky. „Ve výsledku si tedy musíme jasně říct, jestli chceme parlamentní demokracii a hledání širšího konsenzu, anebo něco akčnějšího a budeme důvěřovat jednomu člověku v čele státu. To první vede k návratu k nepřímé volbě, to druhé k nějakému poloprezidentskému systému jako ve Francii, který je tedy třeba ústavně zakotvit,“ přiblížil Balík pro server Seznam Zprávy.
Hlasitým kritikem zavedení přímé volby prezidenta je dlouhodobě rovněž politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci. „Hlavní problém nicméně nevidím v nějakém detailním nastavení pravomocí hlavy státu. Když jsme zřídili přímou volbu a vybavili prezidenta silným mandátem přímo od voličů a současně mu ponechali některé pravomoci z předchozí verze ústavy, v nichž má prostor pro samostatné politické aktivity a zásahy, nutně měla přijít i jeho politická a trestní odpovědnost. Přímou volbou jsme si vyrobili zcela neodpovědného prezidenta, kterého nelze stíhat a v zásadě ani odvolat,“ řekl Lebeda v rozhovoru pro časopis Reportér.
Důsledek takového stavu vidíme právě v chování Miloše Zemana, který nebyl ve smyslu platné ústavy hasičem politických požárů, ale někdy je ještě sám aktivně poléval benzinem.
Podle odborníků je přitom možné, že další hlava státu se bude chovat ještě více silově a méně ohleduplně vůči vládě a parlamentu než Miloš Zeman. „Zatím jsme byli svědky toho, že každý prezident republiky vytahuje boty více a více a potom jeho nástupce pracuje s těmi vytahanými botami,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Politolog Balík hovoří podobně. „Nastoupí nový prezident plný síly. Možná ještě budeme vzpomínat na uměřeného Zemana,“ podotkl.
