Vyšší volební účast pomůže Babišovi, říká sociolog

Nevoliči jsou svými postoji mnohem blíže voličům parlamentní opozice. A to je bod, s nímž Babiš hodně počítá, tvrdí sociolog Jaromír Mazák z výzkumné agentury STEM.

Vyšší volební účast pomůže Babišovi, říká sociolog
Sociolog Jaromír Mazák | foto Tomáš Novák týdeník HROT

Česká společnost je uprostřed inflace, energetické krize a války polarizovaná. Do jaké míry ji krize rozdělují? Podle sociologa Jaromíra Mazáka z výzkumné agentury STEM jsou lidé vůči sobě stále méně otevření a méně si navzájem důvěřují.

„Před krizemi v roce 2019 jsme naměřili, že asi 47 procent lidí je otevřených a převážně důvěřujících. V průběhu času to klesalo a v říjnu 2022 index dosahoval necelých dvaceti procent. To je za tak krátkou dobu nevídaný pokles,“ říká sociolog v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Hodně se nyní diskutuje o tom, zda takzvaní nevoliči mají sílu rozhodnout prezidentské volby, jako se to v minulém klání povedlo při jejich aktivaci Miloši Zemanovi. „Vyšší volební účast by nyní velmi pravděpodobně vedla k vyšší podpoře opozice a v prezidentských volbách k lepšímu výsledku Andreje Babiše. Vidíme totiž, že svými postoji jsou nevoliči mnohem blíže voličům parlamentní opozice. Myslím, že to je bod, s nímž také Babiš hodně počítá. Bude apelovat na naštvanost lidí vůči současné vládě a snažit se dostat k urnám i tradiční nevoliče,“ říká Mazák. 

Vládní kroky v době krize jsou podle něj vnímány s velkou citlivostí. „Je důležité, že v určitém momentu přišel úsporný tarif a stropy na energie, které zastavily trend narůstající nespokojenosti a pesimismu. Nicméně téma placených nadstandardů ve zdravotnictví jde zásadně proti srsti velké většiny české veřejnosti. Zdravotnictví je principiálně vnímáno jako oblast, jež by neměla být podřízena trhu. Je tam ale nejspíš i obava, zda by placení nadstandardů nepřineslo snížení neplacených standardů. Takže jsou v tom jak emoce, tak racionální, respektive pragmatický pohled, proto je odpor tak silný,“ míní.

Mezi výrazně štěpicí otázky české společnosti patří také czexit a případné referendum o něm. Podle Mazáka jsou postoje k czexitu provázány i například s názory na očkování proti covidu, které odrážejí důvěru vůči existujícímu systému.

„Člověk zkrátka buď systému spíše věří a pak nejspíš bude chtít být i v Unii a bude věřit očkování, nebo naopak. Z hlediska sociodemografických charakteristik souvisí podpora czexitu nejvíce se vzděláním a materiálním zajištěním,“ říká.

Velmi podstatná je podle něj ovšem i volební rovina. „Panují velké rozdíly mezi proevropskými voliči vládních stran a podstatně skeptičtějšími voliči opozice. Zatímco voliči SPD jsou jednoznačně pro vystoupení, voliči ANO jsou svým průměrným postojem přesně mezi, takže i rétorika představitelů hnutí ANO je pak někdy ambivalentní,“ dodává sociolog. 

Jak Mazák vnímá dopady nekončících krizí na lidi, jaká je důvěra a struktura postojů ve společnosti a jaký na to vše mají vliv politici, se dočtete v celém rozhovoru.