Honosí se zájmem o ekologii, investory ale dobrácké firmy přestaly zajímat

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Objem investic do společností, které se chlubí svými ctnostmi skrytými za zkratkou ESG, poklesl mezikvartálně o polovinu.

Celý článek
0

Na daních zaplatil přes šest miliard. Vlastenecká povinnost, říká byznysmen Cuban

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Americký miliardář Mark Cuban, jeden z hlavních „žraloků“ investičního pořadu Shark Tank, se dostal do centra mediálního zájmu, když oznámil, že za rok 2023 zaplatil na daních impozantních 276 milionů dolarů. Je prý hrdý, že může splácet svůj dluh zemi, která mu tolik dala.

Celý článek
0

Německá elektrická síť narazila na strop. Oranienburg u Berlína nedovoluje nové přípojky

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Elektrická distribuční síť se dostala nedaleko Berlína na své limity. Modernizace a přizpůsobení pro decentralizované zdroje vyžaduje obrovské investice, které v mnoha případech chybí.

Celý článek
0

Vodňanské kuře i Lovochemie vykazují rekordní zisky, předtím škemraly o pomoc státu

Firma Vodňanské kuře vykázala meziroční nárůst zisku o 165 procent a Lovochemie dvanáctinásobný nárůst zisku. K zlevňování ale nedojde…

Vodňanské kuře i Lovochemie vykazují rekordní zisky, předtím škemraly o pomoc státu
Kuřecí maso v supermarketu, ilustrační foto | Shutterstock.com

Firmy ještě před pár měsíci plačící nad růstem nákladů kvůli cenám energií a škemrající o státní pomoc musely přiznat barvu a leckomu se z toho otvírá nůž v kapse. Firemní zisky trhají rekordy a ozývají se hlasy, kterak nám hamižní kapitalisté všechno zdražili a sami se napakovali. Veřejným vášním se nelze moc divit. Na kuřatech, pro něž se prý strašně zdražilo krmivo a na pultech obchodů jejich ceny skočily o desítky procent, udělala firma Vodňanské kuře meziroční nárůst zisku o 165 procent a Lovochemie, produkující hnojiva, která údajně zdražovala celou farmářskou produkci, utrpěla cenovým skokem plynu dvanáctinásobný nárůst zisku.

Jak nám vzešla inflace

Babišovy firmy přitahují největší pozornost, ale nebyly pochopitelně samy. Svědčí o tom neočekávaný nárůst výběru korporátních daní v polovině roku. Avšak o hamižných kapitalistech to pochopitelně, tak jako obvykle, není.

Ano, zdražit bylo jejich rozhodnutí. Ale v tržní ekonomice je přece snaha nakupovat co nejlevněji a prodávat co nejdráže, protože to ji žene dopředu. Nakonec i prostý zaměstnanec chce prodat svou pracovní sílu co nejlépe a pak nakoupit „v akci“. A ceny drží na řetězu to, čemu se od nepaměti říká „zákon nabídky a poptávky“. Aby se z toho řetězu utrhly, jak se stalo loni a předloni, je nutné nejdříve tuto rovnováhu vychýlit tím, že tu poptávku ženu vzhůru zvyšováním objemu peněz v oběhu prostřednictvím nesprávně nízkých úrokových sazeb, které stimulují i další nesprávné rozpočtové výdaje státu.

Pokud by šlo jen o skok v nákladech na dováženou energii nebo o výpadek na straně nabídky, následoval by bez dosypání peněz do ekonomiky náraz do zdi v podobě recese a zvýšení nezaměstnanosti. Jenže u nás bankovní rada Jiřího Rusnoka a vláda Andreje Babiše inflační políčko pěkně zoraly a dobře vyhnojily, takže inflace krásně vzešla. A teprve z inflace pak rostou zisky, protože odběratelé a spotřebitelé mají na zdražené výrobky dost peněz.

Firmy vidí, že mohou do cen plně promítnout minulý i očekávaný nárůst nákladů v podobě nejen subdodávek, ale především v podmínkách nulové nezaměstnanosti i mezd. A jejich růst momentálně podle všech známek také zrychluje, protože podnikatel se jistě nakonec raději rozdělí s člověkem, který pro něj pracuje, než s finančním úřadem. Tím navíc vytváří další prostor pro růst cen, který musí centrální banka vyššími úroky co nejrychleji uzavřít. Nakolik se to daří a podaří, je na jiný komentář.

Od hnojiv to nezačne

Za povšimnutí ale stojí skutečnost, že v rozsahu toho kapsování jsou rozdíly. A není nijak překvapivé, když fenomenálních výsledků při zvyšování zisku za těchto situací dosahují zejména společnosti s významným, až dominantním postavením na trhu.

To platí právě pro ty firmy z Agrofertu. V malém pro slepičáře, v opravdu velkém pro Lovochemii, která je skutečně významným výrobcem dusíkatých hnojiv v Evropě a odstřižení konkurence z Ruska a Ukrajiny jí rozhodně neublížilo. A aktuálně jí Evropská komise povolila akvizici rakouského závodu Borealis, takže bude evropskou dvojkou a její postavení na trhu ještě zesílí. Zlevňování potravin tak od hnojiv začne jen těžko.